Bezpečnost dětiček i domácnosti
Samostatný pohyb drobných živočichů vyžaduje v naší moderní společnosti bezpočet zásahů do vybavení domácnosti. Někdy je to na úkor estetiky, někdy k jejímu prospěchu (např. konečně smotané dráty u počítače). Ale ten rok až dva to každý rodič rád vydrží. Článků na toto téma je na rodinných webech řada, ale některé body jsem sbírala i z jiných zdrojů a z vlastní zkušenosti. Něco by člověka opravdu nenapadlo!
Nejbezpečnější pro dítě je, když jsme schopni respektovat jeho umění postarat se o sebe bezpečně samo, jak o tom píše Jean Liedloffová v knize Koncept kontinua. Buďte si vědomi toho, že celá řada situací se uspokojivě vyřeší bez vašeho zásahu. Vykřikování na dítě blížící se k žehličce nebo k osobě jedoucí na kole je jedna z nejnebezpečnějších variant reakce. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje velikou vyzrálost a kázeň rodiče, je pro běžnou populaci vhodné se připojistit níže uvedenými doporučeními, už jen proto, že v přírodě se ostré hrany, schody a fritovací hrnce běžně nevyskytují.
Bezpečnost doma
Co je třeba
Převážnou většinu potřebných speciálních pomůcek prodává IKEA, Tesco nebo specializované prodejny s dětskými potřebami. Projděte si doma tyto položky:
Odstranění všech zákeřných a rozbitných předmětů z dosahu - to vypadá jako samozřejmost, ale dost jsem se divila, když mi dost lidí vyhrožovalo, jak si užiju, až dítě bude chodit. Oni prostě nechají byt tak, jak byl, a dítě setrvale odhánějí. Nicméně se nám osvědčilo ponechání jednoho "kritického" místa pro vymezování hranice "tohle nesmíš".
Veškerá domácí chemie a léky musejí být nedobytné.
Likvidace všech jedovatých rostlin, viz níže.
Opatření otevíraných otvorů (oken, dveří) pojistkami, řetízky a křídla dveří zarážkami proti přibouchnutí prstů. Zamykání venkovních dveří na přídavný zámek nebo řetízek, jakmile dítě dosáhne na kliku. Pokud se vám náhodou stane, že dítě záhadně zmizí z bytu, před voláním policie nejdřív důkladně prohledejte všechny skříně (naše rodinná zkušenost).
U skleněných ploch s rizikem "proběhnutí" dětí uvažovat o bezpečnostních fóliích nebo alespoň zařiďte dočasné překrytí, u dvířek nábytku stačí např. kartón připevněný lepicí páskou (nejlépe lepí Tesa). Úplně čirá skla je dobré alespoň opatřit nějakými barevnými nálepkami.
Schodiště a místnosti, kde děti nemají co dělat, chránit plůtky.
Kusové koberce a běhouny opatřit protiskluzovou podložkou.
Vanu a sprchový kout vybavit tímtéž.
Mříže s otvory širšími než 10 cm zakrýt sítí nebo jiným podobným prostředkem.
Opásat chladničku, případně i záchodovou mísu přezkou proti vniknutí.
Skříňky a zásuvky zajistit pacičkami proti otevření, u dvoukřídlých dvířek s nopky (čudlíky) lze použít gumové očko (např. z prádlové gumy) navlečené okolo obou nopků.
Ochrana ostrých rohů chrániči.
Odstranění ostrých úchytek a nopků, zvlášť kovových, případně jejich obalení textilem s měkkou výplní.
Zajištění ubrusu před stažením svorkami nebo přivázáním rohů k nohám.
Přišroubování polic a nábytkových stěn, které svádějí k lezení, ke zdi.
Vložení chráničů do nepoužívaných zásuvek, a to i do aktuálně nepoužívaných. Opravdu leckdy stačí jen chvilka.
Smotání elektrických šňůr a kabelů a jejich zajištění (prodávají se samolepicí otevíratelné svorky). Snadno vytažitelné šňůry raději vytáhnout a zásuvku zajistit, pokud jsou v rozdvojce proti sobě, lze je svázat dohromady.
Vše, co lze stáhnout za šňůru, přišroubovat, zajistit úhelníky (např. počítač na kraji stolu), lehčí předměty lze přilepit oboustrannou lepicí páskou s pěnovou vložkou. U domácích pomocníků vždy smotat kabely tak, aby nikde nevisely, zvlášť u fritéz, pánví a jiných zdrojů tepla.
Zajistit televizi proti převrácení. Pokud máte úzkou stěnu, kde televize stojí jen tak tak, položte ji na přišroubované hliníkové úhelníky a případně ještě zajistěte vzadu přivázáním okolo těla přístroje.
Stojací lampu přivažte k nejbližšímu stabilnímu bodu.
Zdroje otevřeného ohně odstraňte nebo vhodně zajistěte.
Vařič nebo sporák opatřete mřížkou proti stažení hrnců, vařte přednostně na zadních plotýnkách, nádobí otáčejte úchytkami dozadu, a to i mimo vařič. V koupelně jsou jako prevence opaření velmi vhodné termostatické baterie.
Nože ukládejte dále od kraje linky, případně používejte magnetickou lištu na zdi.
Květináče stojící na zemi zakryjte mulčovací textilií (přeci jen je pro rostliny to nejvhodnější), aby se dítě nekrmilo hlínou. Přikrytí hlíny keramzitem zvyšuje riziko udušení. Květináče na parapetu a policích zajistěte proti stažení za výhony.
Zabezpečte odpadkový koš proti druhotné manipulaci s odpadem.
Polyetylénové tašky a sáčky ukládejte mimo dosah, v odpadu je pečlivě zauzlujte, aby se do nich nemohlo dítko dostat.
Přestože odstraníte z dosahu dítěte drobné předměty jako korálky apod., může se stát že malý vynálezce použije něco zcela nečekaného. Náš syn si do nosu strkal poupata z cínií. Signálem, že je něco špatně, je páchnoucí hnisavý výtok z nosu bez dalších příznaků nachlazení. To pak musíte co nejdřív k lékaři.
Počítejte s tím, že dítě se bude chtít přiživit jakýmkoliv dostupným žrádlem domácích mazlíčků.
Nedávejte dětem na hraní předměty, ze kterých lze vyjmout baterie a ty pak spolknout (pozor na asijské hračky!). Na rozdíl od mincí apod. je to životu nebezpečné.
U dětské vysoké židle si pohlídejte stabilitu (děti se občas nohama odstrkávají od stolu a padají), zda má šprušličku mezi nohama a případně popruhy na upnutí dítěte. Naše favoritka Antilop z IKEA splňuje všechny tyto požadavky a ještě je levná.
Bezpečnost na Rodině, projekt Dětství bez úrazu, Budulínek - stránky o bezpečnosti dětí, Rady v nouzi - krizové situace a první pomoc, k nebezpečí popálení, bezpečnost v koupelně, v kuchyni, děti a psi, děti a počítač
Nadstandard
Určitě není od věci pořídit si domů hasící přístroj. Nejvhodnější je práškový, sněhový nebo halonový, kterými lze hasit zařízení pod proudem. Ne každý si vzpomene, že než zalije vodou televizi, má vypnout jističe. A neštěstí je na světě. Halonové přístroje jsou velmi drahé, ale hasí naprosto čistě, u ostatních musíte počítat s následným náročnějším úklidem. Pro domácí použití na ohýnky malého rozsahu bohatě stačí 2 l láhev, kterou lze pořídit už za cenu 400 Kč. Přístroj umístěte někam do centra obydlí (my ho máme ihned za vchodovými dveřmi) a naučte se s ním zacházet. Nemusíte to zkoušet, stačí si jen prostudovat návod. Ve větších objektech, např. patrových domech, je vhodné alespoň do ložnice a dětského pokoje umístit požární hlásič neboli kouřový detektor, což už je v novostavbách povinné. Je na baterie, přístroj se ozve, když mu dojdou, a cenově začíná někde u 300 Kč za ionizační (pracuje se slabým zářením, které bych já osobně už neakceptovala), který ovšem někdy hlásí i zplodiny z vaření, nebo u 500 Kč za optický. V případě, že se ozve, okamžitě opusťte dům. Požár se dokáže rozvinout do životu nebezpečné podoby (kouř + rozžhavení) během několika minut. Poučte děti, že v případě požáru, i když ho samy založí, musejí okamžitě vyběhnout z domu.
Oblíbené zdroje požáru:
Otevřený oheň, tj. svíčky, zejména na adventním věnci, a plynové hořáky, které zapálí okolo ležící textil nebo nevhodně provedené obložení (dřevotřísková deska nebo dokonce nějaké dřevěné obložení vystupuje nad úroveň varné desky). Místo aromalampy na svíčku je bezpečnější pořídit si keramický elektrický difuzér firmy Dr. Valnet, pokud se hodláte aromaterapií zabývat důkladněji.
Varné konvice - pokud nevaříte, pokládejte konvici mimo stojan. To není výmysl, takhle zahořela kolegyně v práci. U nás máme na stojanu fixou napsáno "polož mě vedle", abych na to nezapomínala.
Zapomenuté zapnuté žehličky, kulmy a podobné přístroje.
Zapomenutý olej na pánvi na zapnuté plotýnce.
Evergreen - sirky a zapalovače v dětských rukou.
Technická řešení
e-shopy s bezpečností dětí: Fortel Interier, Kojenecké, Duhový svět, Dětská galerie, Baby Store, BabyPlanet
Dočasná dvířka
Některé police je dobré zakrýt dvířky, pokud není obsah kam přestěhovat, případně je denně užíván. Není třeba investovat do komplikovaných záležitostí, dočasná dvířka lze zhotovit z překližky, sololitu či laminovaného sololitu. Závěsy neboli panty k takto tenké desce lepíme dvousložkovým epoxidem (kov se předem přebrousí a odmastí), přičemž přes dírky uděláme koláče, které panty lépe zajistí. Zajištění je možné provést magnetem, který je leckdy tak silný, že ho špatně otevírá i dospělý. Pokud je takto silný, je dobré ho po přilepení zajistit vrutem proti nopku neboli úchytce. Všechny uvedené suroviny jsou dostupné v obchodech pro kutily (Obi), kde nařežou i desky na míru.
První pomoc
Základy první pomoci u dětí: resuscitace, úrazy, web Medicína, web Záchranáři, Heimlichův chvat v pozoruhodném provedení (při dušení tělesem v dýchací trubici)
Co mít doma v lékárničce
Nezbytnosti:
Dezinfekce - možnosti jsou peroxid vodíku, Jodisol, Ajatin, Septonex. Já osobně používám koloidní stříbro.
Náplast - kusová je nejlepší elastická od firmy Cosmos, je zaručeně nedráždivá. U kotoučků je těžko vybrat, mně osobně dráždí všechny.
Sterilní gázové krytí - 5x5 cm, 2 - 3 kusy.
Sterilní obinadlo - asi tak 3 šířky po 1 kusu.
Gázové polštářky pro tlakový obvaz - na zastavení žilního krvácení.
Elastické obinadlo - doporučuji lepicí RauHaftanfix od firmy Rauscher, zaručeně neklouže.
Široké(!) škrtidlo - na zastavení tepenného krvácení.
Rouška pro umělé dýchání, kdybyste zasahovali u osoby méně známé.
Pinzeta na vyjímání klíšťat - je plastová a lze ji obsloužit jednou rukou. Pokud ji nebudou mít v lékárně, ptejte se v obchodech se zvířecími potřebami. Klíště ale ničím nezakapávejte, ono potom zvrací a zvyšuje riziko nákazy.
Teploměr - nám se osvědčil digitální, u rtuťového hrozí rozbití a následná obtížná likvidace rtuti. Když už se to stane, seberte rtuť opatrně do lahvičky s vodou a předejte k likvidaci jako nebezpečný odpad.
Obvyklé volně prodejné léky dle vlastního uvážení:
- Proti bolesti a horečce - pro děti pouze na bázi paracetamolu (Paralen, Panadol). Acylpiryn a Ibalgin jsou pro prcky nevhodné.
- Zažívací obtíže - já používám jíl Smecta, který je zaručeně neškodný. Na rozdíl od uhlí nemění konzistenci stolice.
- Dezinfekce krku - Jox, Stopangin, případně koloidní stříbro ve sprejovací lahvičce. Tablety malé dítě nevycucá tak, aby byly účinné.
- Výplach očí - Ophtal, pro začátek bych jiné oční kapky u dětí nepoužívala, pouze u specifických potíží.
- Pro případ alergické reakce - pokud jste v rodině všichni alergici, vyplatí se mít po ruce Zyrtec, Dithiaden nebo Fenistil kapky pro případ bodnutí hmyzem nebo reakce na potraviny.
- Panthenol spray - univerzální lék na kožní problémy, popáleniny...
- Sprej s mořskou vodou na výplach nosu - my používáme Physiomer, je ve verzích pro všechny věkové kategorie a vychází levně.
Nadstandard:
Levandulový nebo Tea-tree olej - výborné dezinfekce, levandule urychluje hojení. Lze aplikovat neředěné.
Měsíčková mast Weleda - vynikající na otevřené rány a projevy ekzematického typu.
Arniková mast Weleda - na zhmožděniny typu modřiny, podvrtnutí. Nepoužívat na otevřené rány!
Combudoron gel Weleda - pomáhá při bodnutí hmyzem, spáleninách a také při planých neštovicích - to tedy úúúplně úúúžasně
Homeopatikum Arnica montana 5 CH - první pomoc při všech zraněních.
Homeopatikum Apis mellifica 5 CH - při bodnutí hmyzem, zejména včelou.
První pomoc do kabelky (co nosím já a zatím se většinou hodilo):
Koloidní stříbro na dezinfekci v malém plnitelném sprejíčku od Avonu (neštípe v ráně); lze použít jakoukoliv jinou dezinfekci, třeba Jodisol.
Jednotlivě balené náplasti
Homeopatikum Arnica montana 5 CH - první pomoc při všech zraněních.
Homeopatikum Apis mellifica 5 CH - při bodnutí hmyzem, zejména včelou.
Mast R Sol 5 (viz Seznam mastí) - na spáleniny, hnisající rány, pohybové potíže.
Malý švýcarský nožík Victorinox - má v sobě pinzetu, nůžtičky, pilník a dost často nám slouží i jako šroubovák, zejména k odšroubování právě koupených angličáků od podstavce.
Rouška pro umělé dýchání.
Léky uložte mimo dosah dětí. Kontrolujte občas, jestli vám u nějakého materiálu nevypršela doba použitelnosti. Volně prodejné léky rozhodně nepoužívejte jako na běžícím pásu (nad čím je třeba se zamyslet). Horečka má při likvidaci nemoci svou nezastupitelnou roli (něco vědy). Pokud tedy dítě není vysloveně schvácené a teplota nestoupá přes 40 °C, žádné léky na snížení teploty není žádoucí podávat. Pokud budete mít nutkání nějak zasáhnout, vhodné jsou vlažné obklady lýtek. Detaily se dozvíte v tomto článku.
Bezpečnost venku
Základní pravidla
za mě hezky zpracoval UNICEF:
Desatero jak zajistit dětem bezpečí
1. Děti mladší osmi let by neměly být nikdy samy, zvláště ne ve městech. Dokonce i když si hrají s ostatními dětmi, měly by být v péči a na očích dospělých nebo podstatně starších dětí, které jsou zralé a důvěryhodné.
2. Nikdy nenechávejte malé dítě bez dozoru na hřišti, v obchodě nebo v parku. Neopouštějte ani dítě v kočárku (dodávám, že ani v autosedačce v autě).
3. Jestliže jste na přeplněném místě, nenechávejte dítě v kočárku. Nechoďte daleko před malým dítětem, které vám nemůže stačit. Zapamatujte si, že batoleti stačí jen okamžik, aby se vám ztratilo!
4. Jakmile jsou děti schopny rozumět, naučte je znát jejich celé jméno, adresu a číslo telefonu.
5. Jednoduchá pravidla osobního bezpečí můžete začít učit děti již od dvou či tří let. Dejte jim jasně na vědomí, že nikdy nemohou odejít s kýmkoli, dokonce ani ne s tím, koho znají, pokud by se vás nezeptaly.
6. Učte starší děti bezpečně přecházet ulice, nejlépe na přechodu, učte je bezpečně nakupovat a ptát se dospělých na cestu. Když jsou dostatečně zralé na to, aby byly venku samy, ujistěte se, že vám řeknou, s kým jdou ven, kam jdou a kdy se vrátí. Pokud je to možné, získejte telefonní číslo, kam je jim možné zavolat.
7. Na frekventovaných veřejných prostranstvích se dohodněte s dítětem na nějakém bezpečném místě, kde se sejdete pro případ, že byste se navzájem ztratili. Ujistěte se, že děti vědí, co mají dělat, pokud by se ztratily, koho mají požádat o pomoc - policistu, prodavače nebo někoho s malým dítětem.
8. Pomáhejte svému dítěti budovat pocit sebevědomí dostatkem lásky, pochvaly a pozornosti. Tyranizující a nebezpeční dospělí mají sklon hledat si oběti mezi méně spolehlivými dětmi nebo mezi dětmi, jež jsou zanedbávané či často ponechávané o samotě.
9. Vysvětlujte dětem, že by nikdy neměly s dospělými nebo většími dětmi dělat něco, co se jim nelíbí - a to ani tehdy, jde-li o někoho, koho znají. Praktikujte to také doma, nikdy ať je nelíbá či neobjímá dospělý, pokud to nechtějí.
10. Naslouchejte svým dětem, zvláště když vám chtějí říct o věcech, které je trápí. Dejte dětem poznat, že je vždy berete vážně a že učiníte vše pro to, abyste je ochránili.
Z dalších zdrojů: Nacvičte s dítětem chování v krizové situaci - třeba v supermarketu sondujte, na koho se obrátit jako na nejméně rizikovou osobu (nejlépe policistu, ochranku, matku s dítětem, případně jinou ženu). V případě, že ho sleduje cizí dospělý, mělo by se dát na útěk a přesunout na rušné místo. V jedné rodině se osvědčilo, když v této situaci dítě zavolalo na nějakou solidně vypadající ženu "mami, mami, ahoj". Útočníka to prý spolehlivě odradilo a šokovaná žena se na slovo protestu zmohla až po několika vteřinách, které stačily na záchranu. V podobné situaci neodbývejte cizí dítě a snažte se ho vyslechnout. Vaše dítě by také mělo vědět, že na něj nikdo cizí nemá sahat, a stane-li se tak, že má křičet. Nemělo by též sdělovat nikomu na potkání své jméno, adresu a jiné osobní údaje, zejména pak prostřednictvím internetu. Snažte se tvrzením svého dítěte důvěřovat, i když se vám sdělení zdají málo pravděpodobná. Zejména sexuální zneužívání se děje převážně v rodině či blízkém okolí, externisté ho mají na svědomí jen v překvapivě malém procentu případů. Pro obzvlášť zvídavé dítě je vhodné pořídit tzv. Infoband, což jest plastový proužek, na který se napíše telefonní číslo či další údaje pro případ zaběhnutí a dítěti se navlékne na ruku při odchodu ven. Stojí sice dost peněz, ale předpokládám, že je prodyšný.
Bezpečnost žen je hezky rozebrána v tomto dokumentu.
Jízda na kole
Naštěstí jsou přilby pro děti povinné. Výběr ale není jednoduchý, protože vyšší cena nezaručuje automaticky vyšší kvalitu (co nekupovat a co ano). Některé zdravotní pojišťovny připlácení na nákup dětských přileb, projděte si u té své nabídku nadstandardu. Volba sedačky je o něco obtížnější, obě koncepce - vepředu i vzadu - mají své zastánce. Ovšem při průzkumu mi všichni směrodatní lidé (většinou ženy) doporučily sedačku vepředu. Je při jízdě stabilnější - není tolik citlivá na pohyby dítěte, umožňuje dobrou komunikaci a přehled o stavu dítěte. Zadní má dvě výhody - větší ochrana dítěte před proudícím vzduchem a pohodlnost jízdy. Na co si dát pozor. My jsme byli velmi nespokojeni s popruhy - tříbodovými a neutažitelnými. Naneštěstí je takové mají téměř všechny sedačky nezávisle na ceně. Tudíž nám nezbylo nic jiného než si je takto předělat. Popruh je vzadu dole sepnutý sponou a libovolně nastavitelný.
Jak vypadá bezpečné dětské kolo dle ČSN EN 14765 (Testoviny 10. 12. 2007): důležité - má dva nezávislé brzdné systémy, řetěz zakrytý z obou stran, kryty řidítek mají průměr min. 4 cm, přídavná kolečka jsou přidělána tak, aby po sejmutí zůstalo zadní kolo připevněné, pevnost spojů bohužel okem nevyhodnotíme; ne už tolik důležité - ke kolu je připojen návod, na rámu je výrobní číslo, výrobce a číslo bezpečnostní normy ČSN EN 14765. Přilba by měla být samozřejmostí, reflexní vestička je vhodná.
Jízda v autě
Sedačky do auta jsou už také povinné, což je skvělé. Důležité je hledat typy, které splňují požadavky evropských standardů bezpečnosti a jsou opatřeny oranžovou nálepkou dle předpisu ECE-R 44.03, příp. 44.04 (např. 03 30 10 27). Více o sedačkách na BabyWebu. Velmi vhodné je výbavu auta doplnit o hasicí přístroj a kladívko na skla kombinované s řezákem na pásy (viděla jsem ho zcela jistě v OBI). Ono to vypadá jako konina, ale když se vám zaseknou dveře, nohama sklo prostě nevykopnete. A zaseklý pás může být u tělnatějších osob taky problém. Při jakémkoliv vystoupení z auta vždy vyndejte klíče ze zapalování. Takto byla spustě lidí ukradena auta při simulované nehodě. A nedej bože, aby ho odvezli i s dítětem. Ve větších městech se v autě s centrálem může vyplatit zamknout si dvířka u spolujezdce a vzadu zevnitř. Občas byl těmito dveřmi někdo přepadem na semaforech. Dítě nenechávejte spát v autosedačce samotné z několika důvodů: hrozí udušení, hlavně u prťátek, protože hlava nemá dobrou polohu vůči tělu, dále hrozí přehřátí za slunečného dne, přestože je venku poměrně zima, a také vám dítě mohou ukrást. A to není žert. V autě nenechávejte zapalovače, protože v teple mohou explodovat a auto zapálit. Pokus se stanete účastníky nehody na dálnici, vystupte z auta i s dítětem a raději postávejte v blízkém oraništi. Často se stává, že nějaký závodník stojící auta rozstřelí.
Návod na přežití letecké havárie
Tyto rady pocházejí z dokumentu BBC Jak přežít leteckou havárii (přepis pořadu v angličtině s obrázky). Nejdůležitější doporučení jsou tato:
Dobře si zapamatujte, kde leží únikový východ a v duchu si projděte cestu ven. Při nástupu si odpočítejte, kolik řad sedadel je před vámi, leckdy se to hodí, když máte vylézt poslepu.
Srovnejte si v hlavě, jak má vypadat bezpečnostní poloha (tj. hlava na kolenou, ruce buď před hlavou v případě, že je před vámi sedadlo, nebo se chytíte za kotníky; většinou je k dispozici v letáčku u sedadla) a při jakémkoliv náznaku problému (hluk, kymácení, třesení) ji zaujměte, i kdybyste měli být pro smích okolí. Život máte jen jeden.
Dobře si odzkoušejte, jak se rozepíná bezpečnostní pás. Hodně lidí ve stresové reakci aplikuje to, co zná nejlíp, tedy pás u auta, a hledá rozepínání na straně a "mačká čudlík". Není od věci mít pás zapnutý po celou dobu letu.
Jediné bezpečné místo v letadle neexistuje, protože vždycky záleží na způsobu pádu. Nicméně při požáru mají šanci dostat se ven cestující nejvýše v sedmé řadě od únikového východu. Nad křídlem je zase pevnější mechanická konstrukce.
Při pádu do vody si oblékněte vestu, ale NENAFUKUJTE před výstupem, jinak vás voda připlácne ke stropu. Nafoukněte ji v okamžiku, kdy vyskakujete z letadla.
Před startem se se svoji družinou domluvte, že v případě havárie se nebudete hledat a vylezete ven každý sám. To může zachránit život nejen vám, ale i mnoha spolucestujícím, protože v případě požáru jde doslova o vteřiny. Jestliže se do letadla valí dým, máte na opuštění prostoru asi 90 vteřin, pak se většinou už příliš nadýcháte, omdlíte a zemřete.
Žádná z nafukovacích pomůcek nezaručí vašemu dítěti bezpečí, ostré předměty se nalézají všude. Kruhem se dá navíc propadnout a i ten s dírami na nohy se může převrátit. Jako jedinou vhodnou pomůcku do vody vidím já osobně plovací vestu (samozřejmě ne nafukovací, a když už, tak vícekomorovou). My jsme zakoupili certifikovanou vestu Swimcoach, která je už pro děti od dvou let a nebrání přirozenému pohybu. Může vám sice připadat dražší, ale několik let díky ní nemusíte kupovat plavky, protože je s nohavičkami. Není myšlena jako prostředek proti utonutí, ale to není ani žádný nafukovací útvar. Kromě tohoto typu se na českém trhu objevuje ještě vesta Boje, která už mi tak dobrá nepřijde. Výrobky Hiko a Mavel jsou spíš pro vodácké sporty.
Zimní sporty
Zahrada
Zde je třeba vyřešit pět zásadních bodů:
Zamezení úniku dítěte - zamykáním nebo zajištěním branky nahoře očkem nebo ohnutým plechem (doporučuji i u zamknuté branky, děti jsou neobyčejně zručné). Celistvost plotu předpokládám automaticky. Taktéž velká vzdálenost tyčí a planěk může být problémem.
Zabezpečení nářadí a zahradních strojů, a to i v prostorách, kde se skladují. Je třeba upevnit je tak, aby je na sebe dítě nemohlo strhnout nebo shodit za násadu. U přístrojů pod proudem je třeba dbát na to, aby je dítě nemohlo samo spustit. Raději je po ukončení práce okamžitě vytáhněte ze sítě, pokud nemají bezpečnostní spoušť.
Zajištění vodních ploch - menší jezírka a fontány lze dočasně přikrýt roštem. U větších je třeba zvážit oplocení nebo případnou likvidaci. Život dítěte je podstatně cennější než jakýkoliv estetický zážitek.
Ošetření styku se zvířaty. Riziko spojené s kočkou nebo psem asi napadne každého. Podobně je tomu ale i s roztomilými králíky, kteří mají moc rádi dětské prsty, a dále s velkými ptáky. Zvlášť husy, krocani, kačeři a kohouti mohou být velmi nebezpeční.
Odstranění nebo oddálení jedovatých rostlin a plodů (obzvláštní zákeřníci jsou podtrženi):
Adenium, aglaonema, akalyfa, alamanda, alokazie, amarylis, anturie (toulitka), áron plamatý, bažanka vytrvalá, bez černý ve velkém množství, blatouch bahenní, bledule jarní, blín černý, bobkovišeň lékařská, bolehlav blamatý, brambořík perský, brčál menší (barvínek), broskvoň + meruňka + třešně (jádra), broválie, brslen, brugmansie stromová, brunfelsie, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, cypřišek, čemeřice černá, černýš, čičorka pestrá, čilimník černající, děhel lesní, difenbachie, dipladenie, divizny, dracaena (dračinec), drchnička rolní, dřišťál obecný, durman bílý, dymnivky, ďáblík bahenní, fazol šarlatový i obecný (syrová semena), filodendron, glorióza nádherná, hlaváček jarní + letní, hrachor vonný (semena), hvězdník ("amarylis"), hyacint, chejr vonný, jalovec chvojka, janovec metlatý, jaterník trojlaločný, jatrofa, jednolist (spatiphyllum), jestřabina lékařská, jírovec maďal (kaštan), jmelí bílé, kala (kornoutnice), kalina obecná, kapraď samec, klivie (řemenatka), kokoříky, kokrhel, kolotočník obecný, koniklec luční, konitrud lékařský, konopí seté, konvalinka vonná, kopytník evropský, kosatec, koukol polní, krabilice mámivá, kroton pestrý, krtičník hlíznatý, kručinka barvířská + německá, krušina olšová, krvokvět (sloní ucho, hemantus), křín, kustovnice cizí, kýchavice černá, leknín bílý, lilie, lilky všeho druhu (i zelené brambory a plody brambor), lilík mochyňovitý, locika kompasová, lupina mnoholistá (vlčí bob), lýkovec jedovatý, mák setý + zahradní, mahonie cesmínolistá (s výjimkou zralých plodů, které naštěstí lákají nejvíc), mléče, mochyně židovská (židovská třešeň), monstera, náprstník červený, narcis žlutý, netýkavky, ocún jesenní, oleandr obecný, oměj šalamounek, orlíček obecný, orsej jarní, ostrožka stračka, pablen kraňský, pachypodium, pámelník bílý, pelyněk pravý, pěnišník (rododendron), petúnie, pieris květnatá, pivoňka lékařská, plamének (clematis), plavuň vidlačka, podražec křovištní, prvosenky (okrasné), pryskyřníky, pryšce + vánoční hvězda, pstroček dvoulistý, ptačí zob obecný, puškvorec obecný, rebarbora (kromě stonků), rojovník bahenní, routa vonná, rozchodník ostrý, ruj vlasatá, rulík zlomocný, řebčík královský, řemenatka (klívie), řešetlák počistivý, sasanky, skočec obecný, sluncovka kalifornská, sněženka bílá, srdcovka nádherná, starček, střemcha obecná, svlačec rolní, škumpa orobincová, štědřenec odvislý, šťavel kyselý, tabák, talovín zimní, tenura (sansevieria, tchýnin jazyk), tis červený, tolita lékařská, trnovník akát, třemdava bílá, tulipán zahradní, upolín nejvyšší, urginea přímořská (mořská cibule), užanka lékařská, užovník, vistárie čínská, vlaštovičník větší, voskovka, vraní oko čtyřlisté, vratič obecný, zemědým lékařský, zerav západní (túje), zimolezy, zimostráz vždyzelený, žanovec měchýřník.
U všech rostlin
produkujících mléčnou šťávu (pryšce, fíkusy, kroton, mák) hrozí podráždění
kůže při styku s rostlinou.
Fotografie některých rostlin, zejména těch rostoucích na sídlištích,
jsem umístila na e-cards.
Další informace najdete v knize Jana Nováka Jedovaté rostliny v bytě a
na zahradě (Grada), ve virtuálním
herbáři Wendys a Wikipedii. První pomoc je pěkně popsána zde.