|
Obsah:
S postupným proškolováním se v oblasti zdraví, péče o dítě a také se vzrůstajícím pocitem zodpovědnosti za dění okolo jsem se začala intenzivně zabývat dopady činností v naší domácnosti na životní prostředí. Notorickým brouzdačům tady asi nesdělím nic převratně nového, jde tu opět o jistou sumarizaci toho, co lze podniknout, a o mé osobní zkušenosti. Uvedená témata jsou často předmětem diskusí s různými závěry škodí/neškodí, móda/trvalá hodnota. Mé osobní závěry jsou založeny na bázi zdravého rozumu a teze, že příroda většinou ví, co dělá. Internet se rozrůstá bleskovým tempem, takže není v mých silách zaznamenat zrod dalšího e-shopu, nicméně průběžně objevy doplňuji.
V obecném povědomí představuje pojem bio něco jako pampeliškové listí s vařeným zrním. Někteří nedoškolení zdravovědci se také domnívají, že bio je vše, co se skrývá pod pojmem "zdravá výživa". Oba tábory se mýlí. Bio kvalitu lze nalézt v jakékoliv potravinové skupině, tedy i v mase a mléku. Principem bio výroby je užití co nejpřirozenějších výrobních postupů bez pesticidů, chemických hnojiv, plošně aplikovaných "preventivních" léčiv a geneticky modifikovaného materiálu. Právě z důvodu nejasného původu sóji a kukuřice, které velmi často slouží jako suroviny pro výrobky racionální výživy a jsou hlavními geneticky modifikovanými pokusnými králíky, nelze všechny produkty zdravé výživy označit jako bio. Bio potraviny tedy zákonitě šetří naše zdraví, životní prostředí a ve většině případů mnohem lépe chutnají. Často se diskutuje o obsahu vitamínů, minerálů a jiných složek při srovnávání bio a průmyslových potravin. Některé vědecké studie už prokázaly významný rozdíl, samozřejmě ve prospěch bio. Navíc s postupným návratem k přírodě se zvyšuje pravděpodobnost, že rostliny začnou obsahovat i ty mikroprvky, které vlivem technocivilizace z pěstovaných plodin zmizely, např. stříbro, které zvyšuje vitalitu a posiluje imunitní systém. Vyšší kvalita se dá vyhodnotit moderními vědeckými metodami jako "biofotonika" (Technická univerzita Vídeň), která měří emise biofotonů sloužících buňkám k dorozumívání, nebo stanovením hodnoty P (Zemědělská univerzita Vídeň), která charakterizuje potenciál elektronů působit redukčně, čili antioxidačně. Bio zemědělství podléhá velmi přísným předpisům a je pravidelně kontrolováno. Přechod na tento typ výroby je náročný jak technologicky, tak časově. Půda se totiž musí vyčistit. Proto se v obchodech můžeme setkat s produkty z tzv. "přechodného období", které ještě za bio nelze vydávat. Pěkný článek, který dále rozvíjí výše napsané, je zde.
Zcela logicky tušíte, že zde budu doporučovat zejména bio potraviny. A okamžitě namítnete, že jsou drahé. Je pravdou, že kvalitní potraviny stojí víc než "normální". S jejich drahotou to ale není až zase tak dramatické. Velmi nákladné jsou hotové výrobky z dovozu (tyčinky, chipsy apod.), ale základní suroviny jsou přijatelné i pro rodinu s dětmi. Zejména těhotné ženy a malé děti by se měly stravovat opravdu kvalitně. Prťousci totiž snědí vzhledem ke své nízké hmotnosti podstatně víc hmoty na kilogram, čímž se škodliviny významně více koncentrují, a tak mohou jejich vývoj vážně narušit. Dalším háčkem, který vás jistě napadne, je dostupnost. Hypermarkety mají ve valné většině případů biokoutek (kromě trvanlivých potravin mají Globus, Interspar, Billa ovoce a zeleninu; Interspar, Albert a Billa prodávají bohatý sortiment mléčných produktů a Interspar i pečivo, Plus a Albert též biomaso; prodejny zdravé výživy jsou také velmi dobře zásobené). Další možností je samozřejmě nákup přes internet. A tady výmluva už opravdu neexistuje. Jestliže jste se dostali sem, můžete si klidně objednat bio potraviny v prodejnách Biosféra, NajadaShop, EdenShop, Obchůdek, Dobrý krámek, Bionebio, Bionatur nebo Rozmarýna (doručuje pouze po Praze). Dalším řešením je kontaktování biozemědělce v okolí. Jejich seznam naleznete na webu Pro-bio. Výborné zkušenosti mám s manželi Vymětalovými, kteří mají nízké ceny a jako jedni z mála zasílají zeleninu poštou (tel. 573354026). Také lokální farmy, které třeba nemají certifikát bio, mohou být dobrým zdrojem kvalitních potravin (seznam prodejů ze dvora). Ne každý má totiž nervy na administrativu spojenou s registrací, ale jeho výrobky mohou požadavky víceméně splňovat. Ráda bych zde upozornila na vynikající kozí farmu v Licibořicích u Chrudimi. Vrcholem zdravovědy je pak nákup obilí a vlastní mletí mouky na kamenném mlýnku. Pokud budete shánět špaldu, kterou mimochodem opravdu doporučuji, je třeba žádat bezpluchou, tedy loupanou. Není to samozřejmé, na loupání ji zemědělci většinou někam vozí. Dětská výživa v biokvalitě je rovněž dostupná, v prodejnách zdravé výživy je řada džusů bio a navíc bez přídavku cukru. Pyré italské firmy Probios lze zakoupit v Hypernově; přesnídávky, zeleninové směsi vyráběné firmou Sunval a Alnatura prodávaná v DM drogérii jsou dokonce označeny i Demeter (tj. z biodynamického zemědělství). Taktéž Hipp má slušný sortiment ve sladkém i slaném provedení, ale k vidění je spíš v lékárnách než v obchodech, s výjimkou drogérie DM s nejlepšími cenami. V roce 2007 se pochlapilo i Hamé a Kaufland uvedl na český trh značku Little Bee. Ke květnu 2008 je bohužel Demeter dětská výživa zlikvidována směrnicí Evropské unie, která předepisuje přidávat do dětské výživy umělohmotné vitamíny. VÝZVA - Prosím všechny příznivce alternativnějšího životního stylu, aby podpořili iniciativu aliance ELIANT sdružující jednotlivé anthroposofické organizace, která chce zabránit plánům Evropské unie zlikvidovat aplikovanou anthroposofii (biodynamické zemědělství - Demeter, anthroposofická léčba - Weleda, Wala; za ohrožené pokládám do budoucna i waldorfské školství). Petici můžete elektronicky podepsat zde. Svou stravu můžete také výrazně vylepšit vlastními výpěstky, a to i v paneláku. Já osobně úspěšně pěstuji na lodžii bylinky, jahody (stáleplodící Ostaru, aby to mělo smysl), vinnou révu, stromkový rybíz a další plodiny. I v garsoniéře bez balkónu můžeme pěstovat klíčky (v klíčících miskách je to nesmírně snadné, bio osivo alfa-alfa nebo směs na klíčení dodává Sonnentor), řeřichu na vatě, nať petržele a cibule z odřezku... Dále můžeme nakládat zeleninu na mléčné kvašení a nemusí to být jen zelí, které mimochodem při kvašení smrdí pouze tehdy, když se nakrouhá i s košťálem. Nakrouhanou lehce osolenou zeleninu (1 % soli pro krátké skladování, 3 % pro dlouhodobější) v nádobě zatížíme a necháme 3 dny kvasit. Poté ji naplníme do sklenic a skladujeme v ledničce. Pozor, zelenina musí být ponořena v nálevu, jinak plesniví. Fakt to funguje! Jídelníček můžete obohatit i volně rostoucími rostlinami. Zvlášť do salátů, polévek a jiných zeleninových jídel jsou natě a listy výborné. Konzumovat lze:
Své vlastní fotografie většiny vyjmenovaných rostlin jsem umístila zde, abyste se mohli lépe orientovat. Nahlédnout můžete taktéž do komplexnějšího herbáře Ivany Paukertové, popis zpracování je napsán u zvětšených obrázků. Recepty z planých rostlin uvádí na Rodině Biomamka. Další náměty na využití rostlin k různým účelům nabízí tento web (v angličtině). Samozřejmé doporučení je nakupovat tuzemské výrobky. Kromě podpory místních lidí eliminujeme tímto krokem negativní dopady dopravy cizokrajného zboží, nehledě na zdravotní aspekt. Exotické ovoce se trhá víceméně nezralé, aby přežilo transport, je třeba ho impregnovat proti plísním nebo ozařovat, čímž se biologická hodnota významně snižuje. Nemůže mít tudíž žádný významný zdravovědný přínos, jen ten chuťový, pokud se mu ovšem podaří dozrát a neshnít u toho. Snižovat zatížení chemií můžeme prostřednictvím čističe na ovoce a zeleninu Vegiwash. Vejce v biokvalitě bylo docela problém sehnat, ale můžete se pídit i po vejcích z chovu na podestýlce, která mají nepochybně vyšší kvalitu a lepší dopad na životní podmínky slepic než vejce z klecí. Jsou běžně k mání v hypermarketech a jejich cena je vyšší řádově v korunách na balení. Na tomto místě nelze nezmínit geneticky modifikované rostliny (GMO). Moje stanovisko je rozhodně negativní. Pokud pomineme již téměř prokázaná, v každém případě vysoce pravděpodobná rizika pro zdraví (viz Magazín WM, rubrika Zdraví, článek Dopadneme jako krysy?), nemůžeme zanedbat aspekty životního prostředí a právní. Zdravý rozum napovídá, že organismus uměle vybavený nesmírnou odolností musí zákonitě zasáhnout do přírodní rovnováhy, ať už vlastním bujením (vzpomeňme na přírodní křídlatku japonskou nebo bolševník) nebo křížením pylu s volně rostoucími druhy. Právě křížení se stalo předmětem soudního sporu v USA - patentovaná GM-řepka se díky volně létajícím včelám zkřížila s řepkou místního farmáře, který soudní spor o ochranu patentového vzoru vedl celých 7 let (detaily na webu postiženého v angličtině). Výzkumníci při vývoji GMO vyvinuli několik postulátů, které i při troše znalosti chování vícebuněčných organismů (tím myslím, že se u nich nedá nikdy nic 100 % předpokládat) můžeme prohlásit za mylné. Jsou to např. "vložené geny vytvoří jen jeden protein", "vkládání cizích genů je precizní a nenarušující", "cizí geny se nepřenášejí na bakterie zažívací soustavy" (mimochodem opak již byl prokázán), "geny a jejich interpretace budou probíhat v izolaci, bez dopadu na ostatní metabolické procesy", "vdechování pylů nepředstavuje žádné riziko", "možnost, že GM plodiny budou alergizující, je minimální" (opak prokázán) - zdroj WM Magazín, článek "Geneticky manipulované rostliny? NE, děkuji.". Samozřejmou součástí stravy je také voda. Kupování balené vody je velmi neekologické a pěkně se prodraží. Jestliže není obsah označen jako voda pramenitá, která musí splňovat určité požadavky, ale pitná, není vyloučeno, že si kupujete úplně obyčejnou vodu z kohoutku. "Zaručeně čistá a průzračná" voda z hlubinných vrtů nemusí být vhodná po zdravotní stránce z důvodu vysokého obsahu minerálů. Lidstvo přeci jen po tisíciletí pije převážně vodu povrchovou, významně měkčí (pěkné zamyšlení). Plastový obal je sice recyklován, ale na vše okolo balení, rozvozu i likvidace se vynaloží nemálo energie. Navíc je třeba tekutiny v PET lahvích skladovat výhradně v chladu, jinak se z obalu může uvolňovat kyselina tereftalová ("maminka" ftalátů), z polykarbonátových obalů pak Bisfenol A, což jsou výchozí suroviny. Bisfenol A je podezřelý ze snižování plodnosti mužů a všeobecného negativního působení na hormonální sféru. Pokud chcete kvalitní vodu s omezeným množstvím škodlivin, doporučuji opatřit si filtry Brita nebo Dionela. Firmě Brita lze použité filtry zaslat k recyklaci. Milovníci bublinek mohou filtr doplnit starou dobrou sifonovou lahví. Někdy lze nalézt k filtrované vodě výhrady typu "že je moc demineralizovaná", ale já osobně se domnívám, že pitná voda opravdu není stěžejní zdroj minerálů a má v organismu úplně jinou funkci. Stačí se jen podívat, jak zasolená je hlína v květináčích zalévaných vodovodní vodou. Kamarádka zalévá květiny výhradně vodou destilovanou a prosperují náramně. Chcete-li si vylepšit kvalitu vody pro sprchování, lze to učinit filtračním nástavcem Dios. Perlička: Pro nás, kterým sejde na kvalitních potravinách, vymysleli lékaři novou diagnózu - ortorexii. Jde o poruchu příjmu potravy, kdy postižený přehnaně dbá na zdravovědný aspekt svého stravování. Tak pozor! K oblasti potravin neodmyslitelně patří také jejich uchovávání. Nejšetrnější způsob je sušení při nízkých teplotách, dále mražení. Zavařování už řadu potravin znehodnocuje co do obsahu životní energie a navíc se při něm používá spousta složek, kterým se zastánce zdravé výživy pokud možno vyhýbá. Z hlediska spotřeby energie vede sušení a zavařování. Pokud si budete pořizovat sušičku, sledujte tyto parametry: přívod vzduchu shora nebo rozvod středem do jednotlivých pater (zaručuje rovnoměrné sušení na rozdíl od přívodu zdola a tok je víc definovaný, lze tudíž sušit houby a ovoce zároveň), výška patra (aby se vám vešly např. celé třešně a ne jen půlky), maximální počet pater v provozu (zvyšuje se tak účinnost minimálně co do nutnosti naklást ovoce do sušičky a umýt patra), v příslušenství má fólii na sušení pyré a drobných kousků (u Ety se dá jinak dokoupit extra) a možnost nastavit více stupňů luftování a záhřevu (v některých typech, např. Eta Malawi, vyrobíte z každé bylinky seno). Já jsem si zakoupila sušičku Eta Karina (1500,- Kč) s 9 patry, což je asi evropský rekord. Je sice bez fólie, ale tu jsem si pořídila extra. Kromě toho, že splňuje téměř všechny výše uvedené body, je z pružného plastu, který se dobře myje a pomáhá při odloupávání přilepených kousků, a patra na sobě pěkně sedí. Je vidět, že se jedná o model 2007 a má už vychytané některé mouchy starších typů. Suším cokoliv - ovoce, houby, zeleninu, bejlí, jen maso zatím ne, jsem holt ten vegetarián.
Kosmetika. Tak jako u potravin lze bio produkty nalézt i v oblasti kosmetiky. Pro většinu lidí prozatím není podstatné, co si na sebe plácají. Jakmile ale začnete zkoumat složení potravin, brzy pokračujete i u drogerie a náhle zjišťujete, co všechno jste dobrovolně vstřebávali pokožkou. Lidská kůže je totiž velmi chabá bariéra a propouští celou řadu škodlivin. Průmyslové produkty jich obsahují nepopsatelné množství, a to i tam, kde byste to nečekali. Velmi zavádějící je označování řady kosmetických výrobků jako přírodní. Valnou většinou obsahují minimálně nežádoucí alergizující konzervanty (parabeny) a velmi často minerální olej. Mýdla a další "čističe" jsou vylepšována barvivy, parfémy. Budiž nám útěchou, že každý kosmetický produkt, i dekorativní, lze nalézt buď čistě přírodní nebo i v biokvalitě, přičemž cena je stejná jako u lepších značek. Kontrolovaná přírodní kosmetika se zaručeným složením je označena kulatým logem BDIH. Z pěstící kosmetiky mohu doporučit firmy Weleda, Dr. Hauschka, Lavera, Logona, Urtekram, Sante, Karl Hadek (ATOK), Jason, Fitne, Eubiona a ESI, dekorativní kosmetiku vyrábějí Lavera a Logona. Již několikrát mi byla doporučována firma Missiva jakožto ekologická a bez chemie, ale kromě pracích prostředků nemohu žádný jejich výrobek s čistým svědomím doporučit. U šampónů je situace trochu složitější. Přírodních smáčedel je pomálu a ty pěnivé už se nevyskytují vůbec. Proto jsou veškeré "mycí" suroviny pro šampóny chemicky upravené, i když jejich zdroj může být přírodní (kokosový nebo palmový olej, kukuřičný cukr, které jsou základem lauryl glukosidu, coco glukosidu apod.). Lauryl sulfát a laureth (neboli lauryl ether) sulfát jsou zcela syntetické. Pokud chcete mít mycí prostředek na vlasy zcela přírodní, můžete použít mycí zem (rhassoul, lávová zem), jíž jsem zcela nadšena, nebo odvar z mýdlových ořechů s přídavkem esenciálních olejů. Návody na šampón na bázi vajec a jiné vlasové prostředky naleznete na webu Dlouhé vlasy. Zcela bez obsahu lauryl a laureth sulfátu jsou produkty Eco Cosmetics, ESI, Jason, Logona, Urtekram, Sanoll a Lavera (ve vyhodnocování se opírám o složení uvedené na Biosféře). Pokud vám nevadí zcela syntetický tenzid, pak vás uspokojí i Weleda, která ale poctivě ve složení uvádí, že obsahuje nepřírodní látky. Používala jsem ji několik let a nevím, co jsou to roztřepené konečky. A že jsem jich měla! Barvy na vlasy na bázi heny prodává Urtekram, Logona, Henné Color a Botanicus. Přírodní inspiraci můžete načerpat zde. Nekupujte levné henny, kromě toho, že mi nechytaly, jsem po jednom exempláři dostala strašlivou vyrážku. Opalovací přípravky existují rovněž v biokvalitě (Weleda, Lavera) a jsou vhodné i pro úplná prťátka, která ochranu před sluncem opravdu nutně potřebují. Pro snížení expozice lze použít i oleje, sezamový pohltí 30 % záření, kokosový 20 %. Pokud se vám bude zdát přírodní kosmetika finančně neúnosná, pak alespoň soustřeďte svou pozornost na ekologickou politiku výrobce, tj. zkoušení na zvířatech (seznam firem, které netestují), přiměřený recyklovatelný obal apod. Přírodní mechanické spreje a kuličkové provedení je samozřejmě ohleduplnější než sprej s hnacím plynem. Komerční repelenty přírodního původu jsou dostupné u firmy Cosbionat (Volarome), Josefa Pečinky (Dezorient) a značky Effitan. Nicméně pro miminka bych první dva (u třetího neznám složení) vzhledem ke složení nedoporučila, ale využít můžete mé receptury. Nefunguje úplně na 100 %, ale co bychom po přírodě chtěli... Jako vnitřní odpuzovač klíšťat fungují vitamíny skupiny B, z toho tak nějak logicky vyplývá, že pivařům nehrozí borelióza, nebo ano? Pro zvířata jsem objevila přírodní repelent firmy Héro Zéro Puce Repelent Spot. Vatu a odličovací tampóny z biobavlny Bo Weevil dodává Biosféra. Ručníky a župany z biobavlny lze zakoupit tamtéž. Zajímavý odkaz shrnující poznatky o toxicitě běžných kosmetických ingrediencí zde. Intimní záležitosti. Tím myslím toaletní papír, papírové kapesníky a vložky. S potřebou toaletního papíru toho my, co nevlastníme bidet, asi moc neuděláme. Ale můžeme si dobře vybrat - tedy papír recyklovaný a nebělený. Podle časopisu Týden 49/2005 vycházejí jako nejekologičtější produkty firmy SCA Tissue (Zewa), SHP Group (Harmony, Harmasan) a Tento. Nejhůře dopadl gigant Kimberley Clark (Kleenex). Totéž platí pro papírové kapesníky, pokud jste vyřadili textilní. Používání pracích vložek nebo jiných prostředků se dnes může zdát jako zpozdilost, ale i to lze, pokud vám na přírodě extrémně sejde. Ke koupi jsou zde, tady naleznete zkušenosti vášnivé uživatelky, jejíž dojmy z používání se od mých nikterak neliší. Použít můžete i náhradu tampónů - mořskou houbu nebo speciální plastový jímač zvaný menstruační kalíšek, který se objevuje pod značkami Mooncup, Lunette, Divacup a Ladycup (vše k sehnání zde). S Mooncupem mám jen pozitivní zkušenosti, i když Lunette je možná ještě lepší (viz dojmy uživatelky). Méně nezávadnou variantou jsou jednorázové vložky a tampóny z biobavlny natracare. Alternativní menstruační pomůcky nabízí i tento obchod. I sexuální život se nám ekologizuje, kromě přírodních lubrikačních gelů lze nakoupit i férový kondom (článek v Ekolistu). Ošacení. I náš oděv má pro údržbu životního prostředí velký význam. Lze zakoupit i bio výrobky (Biosféra, Dobrý krámek, Brána k dětem, dětské Biobaby, vlněné oblečky, Ekobutik), které jsou obvykle velmi drahé, leč najde se i firma, která užívá biobavlnu a nestojí to majlant (např. Sherpa, C&A). Nicméně když už někdo kupuje značkové oblečení, nebude pro něj cena až takový problém. Značkové oděvy jsou mimochodem nesmírně ekologické - na jejich výrobu je třeba stejných prostředků jako na zboží od Vietnamců, ale do oběhu pouští mnohem více nezatížených peněz. Ekologická metráž se dá pořídit v obchodě Šijem dětem. Doplňky je dobré kupovat kvalitní kožené, které vydrží léta. Koženka je přeci jen plast, který není ani trochu recyklovatelný. Vegan kůží samozřejmě zhrdne a koupí si vše z textilu. Pro zajímavost - Čína je mimořádným světovým odběratelem PET lahví pro recyklaci, vyrábí z nich totiž fleecové oblečení. "Obyčejná" bavlna je mimořádně náročná na spotřebu vody při pěstování a je také první na žebříčku nejprochemizovanějších rostlin (banány jsou druhé), více zde. Srovnání bavlny a syntetických materiálů v tomto článku má ale některé slabiny. Je zde vyčíslena náročnost výroby polymeru na vodu a energii, ale už se nezabývá tím, že se nejdřív musely nákladně vyzkoumat, dále se musely vyrobit monomery pro syntézu, syntéza byla průběžně sledována analytickými metodami, konečný produkt byl prověřen, zda má potřebnou kvalitu, a všechny složky byly odněkud někam dopravovány, zhusta i přes oceán. Takto bychom se dostali vysoko nad ekologickou náročnost bavlny. U chemických produktů se totiž při pátrání po vlivu na životní prostředí musí provést kompletní "life-cycle analysis", tedy analýza životního cyklu. To znamená zátěž od přípravy výchozích surovin po likvidaci po použití. Paradoxně tak například syntetické nátěrové hmoty na bázi alkydů (speciální typ polyesterů) vycházejí jako příznivější pro životní prostředí, protože jsou z velké části vyrobené z rostlinných olejů a tudíž z velké části biologicky odbouratelné, na rozdíl od vodou ředitelných akrylátů, které mimochodem často obsahují dost vysoké procento rozpouštědel, aby byly schopné vytvořit souvislý film (aktuální poznatky vědy). V současné době se poměrně intenzivně bádá nad surovinami pro výrobu polyesterů a polyuretanů z upravených rostlinných olejů, a tak jsou ke koupi i poměrně ekologické "molitanové" matrace. Ale to už jsem od oděvů trochu odbočila. Léčiva. Odvětví, kde by ekologii asi prvoplánově nikdo nehledal, přesto má na přírodu vliv přímo astronomický. Nejvhodnější je samozřejmě jakákoliv přírodní léčba. Náklady na diagnostiku jsou minimální (žádná chemická laboratoř, rentgen, CT) a léčiva jsou na přírodní bázi nebo je jejich výroba z nepřírodních substancí natolik efektivní, že nemají výrazný vliv na životní prostředí (homeopatie). Zbytky a rozkladné produkty syntetických léků samozřejmě pronikají do celého životního prostředí. Antibiotika a další preparáty znečisťují půdu, vodu a tím pádem i potraviny. Hormonální antikoncepce vyloučená močí milionů žen dosáhla ve vodních tocích takové hladiny, že mění poměr pohlaví u ryb (detaily).
Náš domov je pole, kde se chemie a žrouti energií uplatňují opravdu široce a intenzivně. Zmírňovat ekologický dopad zde můžete postupně až do konce života. Energetickou a vodní náročnost domácnosti řeší snad každý časopis pro ženy a řada televizních pořadů. Proto jen stručně: - Spotřebiče kupujte pouze v energetické a účinnostní třídě A a výše. Těch pár tisícovek navíc při pořizování se vám rychle vrátí v nákladech na provoz. U pračky a myčky hlídejte spotřebu vody. Sušička prádla je energetický luxus, který sice vypadá na první pohled skvěle, ale budete ho pravděpodobně dost málo používat. Kupodivu má nepředstavitelně vysokou spotřebu vody (až 400 l na cyklus), která se používá na chlazení při vysoušení. Přehled úsporných spotřebičů naleznete na tomto webu. - Perte v režimu rychlého praní, který pro běžně znečistěné prádlo bohatě stačí. Perte co největší množství prádla dle kapacity pračky. Programy na menší množství prádla nejsou zase tak úsporné, jak se mohou jevit. Některé oblečení stačí pouze vyvětrat, není třeba ho hned prát. Převážnou většinu prádla není třeba žehlit, stačí ho pečlivě pověsit a po uschnutí okamžitě složit. - Opatřete si nějaký spořící systém pro splachování (např. závaží na plovák pro starší typy toalet). - Pákové nebo termostatické baterie snižují spotřebu. Vypínejte vodu při čistění zubů, holení apod. - Myčka nádobí není až taková výhra, jak se může zdát. Jistě je lepší než mytí pod tekoucí vodou, ale mytí ve stojaté vodě s přírodním prostředkem a oplachem je vůbec nejšetrnější. Pokud si myčku budete chtít pořídit, uvažte toto: zabere místo, potřebuje spoustu speciálních chemikálií, musí se sama dost pečlivě udržovat, zvyšuje množství nádobí v domácnosti (něco je v ní prostě pořád naskládané), opravdu špinavé nádobí stejně potřebuje předmytí, vše se musí dovnitř pečlivě skládat, aby se to vůbec umylo, výrazně ničí sklo a porcelán, při poruše máte starost navíc. A také musíte vymyslet jinou činnost pro děti, aby se podílely na chodu domácnosti. Obecně se až tak neví, že v myčce je nevyměnitelná náplň z polymeru iontoměniče, který se používáním vyčerpává, tudíž šetrné zacházení myčce život nijak neprodlouží a jednoho dne ji budete muset celou vyhodit. Používáte-li tablety do myčky, vždy přidejte i sůl, prodloužíte tak její životnost. - Cyklónový vysavač šetří jak vaši peněženku, tak i životní prostředí díky tomu, že nepotřebuje sáček. Ovšem ani v tomto oboru není kvalita u všech výrobků stejná. Pokud nemá cyklón excentrickou konstrukci, vlákna mají tendenci se namotávat na filtr. My máme Electrolux Ergospace a jsme s ním nadmíru spokojeni. Má sice trošku menší výbavu, ale zato jsme neshledali žádnou konstrukční závadu. HEPA filtr máme omyvatelný a pereme ho s prádlem. A s tím "šíleným prášením" při vysypávání zásobníku, kvůli němuž je cyklón údajně nevhodný pro alergiky, to není zase tak šílené. - Ohřívejte jen nezbytné množství vody. Navíc ohřátou nevylévejte do odpadu, ale po vychladnutí s ní např. zalijte květiny. Při vaření používejte pokličky. Využívejte efektu "docházení" ve vařící vodě bez dalšího topení, zbytkového tepla u elektrické plotýnky či dojití horkých potravin v peřinách nebo bedně se senem, pokud na ni máte místo. - Jak je to s ekologičností úsporných zářivek, mi detailně osvětlil Ing. Peter Rzyman: "Co se týče úspory spotřebované energie, tak téměř neexistují reálné argumenty proti aplikaci kompaktních zářivek. Všechny argumenty o případné škodlivosti produkovaného světelného spektra nemají reálný a objektivní základ. Mohl by být vznesen argument, do jaké míry ovlivňuje ekologii použitá technologie výroby takových zářivek včetně spotřeby energie při její výrobe, jako u všeho. Tento argument sílí, pokud jsou vyrobené zářivky nekvalitní a s nízkou životností. Zhoršuje se tím obecně možný pozitivní efekt uvažované následné recyklace. Celkově je v takové zářivce větší počet obtížněji separovatelných látek, než v běžné žárovce, které se však hromadně dosud nerecyklovaly. V podstatě je dána ekologická škodlivost takové technologie přístupem k recyklaci, opět jako zřejmě u všeho. Hlavní přínos je tedy v úspore energie počas doby svícení. Z toho plyne, že hlavní oblast použití je právě v místech, kde se dlouho a často svítí. Je to důležitější fakt, než drobný nedostatek v podobě asi minutového náběhu na plný jas." Pěkný rozbor finančních a ekologických úspor je v tomto článku. Druhou nejlepší variantou jsou halogenová svítidla (detaily zde). V tomto oboru je třeba šetřit velmi opatrně, nedostatečné osvětlení může vést k předčasné únavě očí, bolestem hlavy a psychickým obtížím, zejména na podzim a v zimě. Ozdravění psychiky lze dosáhnout pomocí žárovek s profilem vlnových délek velmi podobným slunečnímu záření. Zhasínání při odchodu z místnosti je významně účinné opatření bez vstupních nákladů. - Zaizolujte si okna a dveře (velmi dobré zkušenosti máme se zafrézovaným silikonovým těsněním; samolepky po čase opadávají, i když firma Tesa drží dost dlouho), pokud je to možné, tak i opláštění budovy. Za radiátory nalepte reflexní fólii (např. alobal), která vrátí část tepla zpět do místnosti ČEZ nabízí speciální projekt - za příplatek 0,10 Kč na kilowatthodinu budete podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Objednat lze zde. S chemií je situace jednodušší - buď ji úplně vyřadíme, nebo přejdeme na přírodní prostředky. Vyřazení chemie se může zdát jako nerealizovatelné, ale jde to! Řešením je parní čistič. Osobně jsem zakoupila Steamtec 312 (necelých 5000 Kč), který je poloprůmyslový a není to žádní ohřívač dechu jako modely z teleshoppingu. Lze s ním velmi snadno čistit textilie, koberce, pevné podlahové krytiny, okna, koupelnu, olezlý sprchový rám, kuchyň, troubu... Zároveň dezinfikuje a proto se skvěle hodí na dětské hračky. Můžete si k němu dokoupit i profesionální parní žehličku. Výhodou úklidu bez saponátů je to, že na žádném povrchu nezbudou neopláchnutelné zbytky, které potom děti konzumují a které jsou příčinou vyšší špinivosti ploch, zvlášť koberců. Jak jednou vezmete na koberec saponát, tak už se učistíte k smrti. Po několika letech užívání jsem z tohoto udělátka stále ještě až nekriticky nadšená (odpovědi na otázky, které jsem obdržela mailem). Chemii v domácnosti si rozdělíme do několika oborů: Praní - naprosto, ale naprosto nezávadné je praní pomocí mýdlových ořechů (jiný zdroj ořechů i informací), zvlášť v kombinaci se sodou mají výborný účinek. Po čase se sice pračka mírně zanese vodním kamenem, ale ten se hravě odstraní vyvařením s kyselinou citrónovou. Čistě přírodní prostředky vyrábí Ecover (gel je naprosto srovnatelný s tekutým Arielem, i cenově), Sonett (dodává Biosféra), Sodasan (nemá vegan certifikát), Ulrich (i na Ekorodince) a AlmaWin; šetrný, tedy o třídu níže, je SA8 od Amway, Permon od Missivy, Waschpulver od Frosch a Mio Care od BambinoMio. Bez drastičtější chemie a enzymů se samozřejmě hůře odstraňují skvrny různého původu, s čímž v sypkých prostředcích na bílé prádlo pomáhá peroxid. K bílému prádlu a tekutému pracímu prostředku nebo odvaru z ořechů doporučuji přidat zcela ekologický peruhličitan čili perkarbonát sodný (sloučenina uhličitanu sodného s peroxidem vodíku), který můžete zakoupit coby Ecover bělidlo (78 Kč/400 g), PUER (132 Kč/800 g) nebo Ulrich Sůl na skvrny (239 Kč/1 kg). Protože je peroxid ve vlhkém prostředí nestálý, je logické, že sypké prášky perou lépe než tekuté, o čemž nás stále pilně informují výsledky všech spotřebitelských testů. U výše jmenovaných pracích prostředků se může stát, že se vám bude vyprané prádlo jevit jako zaprané a špinavé. Ale pozor, není o nic špinavější, než prádlo prané v běžných přípravcích. To jenom váš zrak nešálí mohutný přídavek optických zjasňovačů, které díky UV záření vytvářejí nadpozemsky bílý vzhled prádla. Stačí podívat se na oděvy pod UV filtrem a holá pravda se ukáže. Aviváž v ekologickém provedení má AlmaWin, Ecover, Sodasan, Sonett. Prádlo lze taktéž změkčit přídavkem octu. Úklid - velmi pěkná doporučení v angličtině lze nalézt na stránce pořadu Houses Behaving Badly. Pro neangličtináře - převážná část úklidu je tam provedena pomocí těchto prostředků: - ocet, citrónová šťáva - leštiva ve směsi s vodou, čisté jsou žrouti vodního kamene, - plátek citrónu - leštivo na nerez, - citrónový esenciální olej - přidaný do oplachové vody leštidlo na nádobí, - cola - odstraňovač vodního kamene, - prášek do pečiva, jedlá soda - abrazivum (obrušovač nečistot), náhrada písku na nádobí, odstraňování pachu miláčků z koberce (posypat a nechat přes noc); sodu na praní lze použít k čistění odpadů, - sůl - čistění trouby (troubu posypeme, zapneme a po zhnědnutí ji vymeteme a vše vytřeme) - borax - abrazivum a zároveň bělidlo, - tablety na čistění zubních protéz nebo šumivý vitamín C - rozpouštějí nedostupné usazeniny, např. na WC, - olivový olej (pozor, pouze olivový, ten nepolymeruje, tedy "nezasychá", na rozdíl od slunečnicového) - leštidlo např. na nerez, ve směsi s citrónovou šťávou leštěnka na nábytek. Nejekologičtější jsou opět mýdlové ořechy, z nichž se připraví odvar. Recepty, které jsem sestavila a odzkoušela, uvádím ve svém receptáři. Pokud budete chtít užívat průmyslové výrobky, čistě přírodní a skvělé jsou produkty Ecover, Sonett (dodává Biosféra) a Urtekram. Ekologicky šetrné výrobky má Zenit (Lena, Real), Missiva, Harmonny World Club (oba v poradcovském či členském stylu) a Frosch (běžně dostupný v drogériích nebo v OBI), ale čistá příroda to není, hlavně co do parfemace. Vůně do všech prostorů - komerční jsou na výhradně chemické bázi, a ne prosty jednoznačných škodlivin. Ekologicky čisté jsou pouze kvalitní esenciální oleje, ale musejí se užívat poučeně!!! Nejsou úplně bez účinků na lidský organismus. Bez rizika ale můžete používat citrusy, palmorůžový olej, růžové dřevo. Pokud jste zavilý nepřítel parafinových svíček do aromalamp, nahraďte je včelím voskem nebo stearinem. Jinak firma Dr. Valnet (objednat lze zde) nabízí keramický elektrický difuzér na esenciální oleje. Pořídila jsem ho kvůli miminku z důvodu bezpečnosti a eliminace parafinových výparů a je super, i když za 1800,-. Firma Florame vybavuje některé lahvičky dřevěným difuzérem (kuličkou na tyčce, která se jednoduše zasune do otvoru v lahvičce) a tak žádné jiné zařízení již není potřeba. Florame rovněž nabízí elektrický difuzér, ale ten je skleněný a musí se čistit speciálním přípravkem. Přijde mi tedy choulostivý a náročný na údržbu. Zápachu v intimních místnostech nebo všude jinde se lze zbavit i ionizátorem vzduchu. Nejenže odstraňuje zápach, ale obohacuje vzduch zápornými ionty, které normálně chodíme dýchat do přírody a které nám doma požírá zejména elektronika. Diskutabilní jsou lampy s ionizátorem - ten totiž vyvíjí ozón a není radno u něj vysedávat. To je potom taková lampa na dvě věci, zvlášť pokud se nedá svícení zapnout samostatně. Samozřejmě ionizátor nesmějí používat osoby na ozón alergické. Ceny zařízení se liší dle provedení a výkonu, pozor si dávejte na hlučnost. U zvlhčovačů vzduchu na bázi ultrazvuku se může stát, že generovaný ultrazvuk půjde osobám v místnosti silně na nervy. Vyzkoušejte si ho radši v prodejně. Nátěry - nátěrové hmoty na bázi vosků vám mohu doporučit pouze pro plochy, které nepřicházejí do styku s tělem a nestaví se na ně předměty. Vosk se teplem a tlakem změkčuje a strašlivě se pak špiní. Lepším řešením pro sedací nábytek je vodou ředitelný lak. Řada z nich se pyšní certifikátem Ekologicky šetrný výrobek. To ovšem neznamená, že je můžete použít na dětský nábytek a hračky, tam je třeba hledat speciální lak, protože i z ekologičtějších nátěrů se můžou některé škodliviny vyluhovat při cucání. Jak je to se skutečným vlivem nátěrových hmot na životní prostředí uvádím výše. Ne nadarmo výrobci říkají, že zavedením vodou ředitelných technologií se problém škodlivin pouze přesunul ze vzduchu do vody. Na stěny lze použít klasické nátěry vápenné nebo kaseinové. Momentálně už jsou celkem i k dostání (např. Kreidezeit, Aqua Bárta). Bohužel nejsou úplně blbuvzdorné, jako disperzní nátěry, a vápno poměrně dlouho karbonizuje a není tak bez rizika přetíratelné disperzní barvou asi 1 měsíc. Na podlahy a jiné dřevěné plochy můžete použít nátěry olejové (Kreidezeit), ale nevěřte prohlášením některých výrobců, že jejich barvy jsou "čistě přírodní". V každém případě se v nich nacházejí soli těžkých kovů, tzv. sikativy, které umožňují zasychání a bez nich to doopravdy nejde, protože i značně vysychavý lněný olej přejde do gumovitého "pevného" skupenství až po několika dnech. Nepoužití olova už dnes není žádná zásluha, ale samozřejmost, tedy s výjimkou finančně výhodných materiálů asijského původu. Bazénová chemie - sloučeniny chlóru užívané v bazénech všeho druhu jsou natolik úderné, že dokážou způsobit korozi nerezu. To by mělo stačit k tomu, aby se člověk nad takovým koupáníčkem zarazil. Vhodná alternativa je koloidní stříbro, které je přírodní dezinfekční prostředek jak pro hygienické, tak pro léčebné účely. Do bazénu rozhodně nebudete lít lahvičky zakoupené u firmy PharmaActiv, to byste se nedoplatili (navíc od začátku roku platí zákaz volného prodeje). Tady se vyplatí pořídit si generátor koloidního stříbra. Poznámky k jeho výrobě naleznete zde. Další variantou je přírodní typ bazénu bez chemie. V péči o domácnost se skvěle uplatní lunární kalendář. Ve vodním znamení se totiž skvěle pere, též se doporučuje ve vodním zalévat květiny, ve vzdušném větrat. Samostatnou kapitolou je odpad. Třídění u čtenářů této stránky automaticky předpokládám (konkrétní rady zde). Je dobré myslet na různé druhy odpadu při zařizování kuchyně a zahrnout jejich ukládání do plánů. Na kompostovatelný odpad existují kompostovatelné sáčky s držákem, není tedy nutné používat kbelík, který se musí stále mýt. Biodegradabilní sáčky a tašky prodává také Interspar (taška Bio) a drogerie DM (die Profis 42 x 44 cm, 10l). Plastový i papírový odpad jde omezit tak, že si v obchodech nebudete nechávat zabalit nešpinící zboží do něčeho, co doma okamžitě vyhodíte - např. do polyethylenových sáčků, které jsou jako dech a okamžitě se potrhají. Není to v našich krajích zvykem, prodavače můj požadavek většinou dost překvapí. Problematiku vánočních stromků řeší tento článek. Ty, kdo uvažují v souvislostech, patrně ničím novým nepřekvapí, ale méně zkušené jistojistě obohatí.
Každý milovník živé přírody, který se pustí do stavění domu, se snaží, aby jeho obydlí bylo co nejvíce pasivní, tj. co nejméně energeticky záviselo na okolí. Některé trendy jsou všeobecně známé, ale ráda bych vám tu přiblížila i méně obvyklá řešení, která jsou k vidění spíš v zahraničí. Samozřejmě můžete použít i stavební materiál velmi šetrný k přírodě (vepřovice, slámokartón, hliněné omítky). K dostání bude u firem, které se zabývají tzv. baubiologií (viz Linky). Z technických řešení lze využít tyto prvky: - Izolace hliněným náspem - zahrabaný dům lze postavit samozřejmě pouze při určité dispozici okolí, ale tento způsob je velmi efektivní, nejekologičtější a patří k levnějším variantám. Rozhodně se tam necítíte jako v hrobce, protože používá světelné "tunely" a je leckdy podstatně více prosvětlen než běžné stavby. - Slaměný dům - vyžaduje pouze speciální projekt domu, který respektuje tuto technologii. Občas je nutné obložení vyměnit a nechat ho zetlít na kompostu, což je ideální metoda likvidace. - Tepelné čerpadlo - větší investice, která se časem jistojistě vrátí v úspoře výdajů za otop. Je to nejjistější zdroj energie, protože zemské jádro přeci jen asi jen tak nevyhasne. Systém země-vzduch vyžaduje velmi dobrou analýzu stavu podzemních vod v okolí. Může se totiž stát, že vrtem odtáhnete vodu ze širokého dalekého okolí. - Peletová kamna - zařízení využívající granule z biomasy, obvykle dřevního odpadu nebo např. ze šťovíku, s dávkovačem, který eliminuje nutnost neustále přikládat. Je to jeden z nejlevnějších způsobů, jak šetřit životní prostředí. - Solární panely alias kolektory - na trhu jsou dva principy - panely pro ohřev vody a pro výrobu elektřiny. Opět větší investice s dobrou návratností. K tomuto zařízení mám důležitou připomínku: Protože jde o objekty, kterými stále proudí voda, neměly by se z energetických důvodů nacházet v blízkosti obytných místností, zejména pak ložnic. Jejich umístění na střechu, kde se v podkroví spí, ohrožuje zdraví obyvatel! Ideální je umístit je na zahradu, případně na užitkové budovy typu garáž, dílna... - Systém pro jímání dešťové vody - v zahraničí velmi běžná věc. Systém svádí vodu do podzemních nádrží, odkud je napojena na vedení užitkové vody - na praní, splachování atd. Inspiraci naleznete zde. - Ekologické toalety - čtyři základní technologie (hromadění, hromadění s vysoušením, skutečné kompostování a separování moči a tuhých látek) umožňují výkaly kompostovat. Ušetří spooooustu kvalitní pitné vody. - Okna - člověk, který bere ohled na životní prostředí, si patrně nikdy nenechá do obydlí namontovat plastová okna. Jsou totiž vyrobena z PVC, které je jakožto chlorovaný polymer velmi obtížně likvidovatelné, nehledě na problematickou výrobu. Jejich deklarovaná trvanlivost je pouze zbožné přání výrobců - urychlená povětrnostní zkouška se totiž nedá se skutečnou expozicí srovnávat. Žádný ze zkušebních přístrojů nekombinuje např. noční mrazíky, ranní tání námrazy, prudký sluneční svit přes den... Výhodou je, že cena dřevěných eurooken je dnes již natolik příznivá, že rozhodování je pro zodpovědného občana výrazně snazší. Pokud to vaše estetické cítění dovolí, volte raději povrchovou úpravu kryvou nátěrovou hmotou, která má výrazně vyšší životnost než transparentní lazura. Máme výměnu aktuálně za sebou, tudíž mohu s čistým svědomím v oboru eurooken všem doporučit firmu AZ Ekotherm, která už má u nás v širší rodině tři velice uspokojivě vyřízené zakázky. Pokud by se vám podařilo založit si "družstvo" ekopříznivců a postavit si malé sídlišťátko, můžete společně investovat do těchto zařízení: - Větrná elektrárna - snad není třeba dál rozvádět. - Čističky užitkové vody - použitá voda se v nich čistí prostřednictvím mikroorganismů a rostlin a dále se používá v uzavřeném systému. Tudíž neplatíte žádné stočné a vodné pro užitkovou vodu jen omezeně. Zdroj dalších podnětů: EcoShop
Správný ekologický aktivista nepochybně řeší i vztah ke svému nejbližšímu okolí. Tím myslím např. květenu okolo domu nebo sídlištní zvířenu. U květeny je hlavním problémem hnojení a postřiky. K hnojení nám samozřejmě nejlépe poslouží kompost; pokud nemáme žádný dostupný, můžeme zakoupit granulovaný kravský hnůj. Postřiky proti škůdcům je možné provádět tabákovým výluhem nebo olejovými prostředky, např. Biool. Ke zvýšení kondice napadených rostlin je dobré použít Bachovu krizovou esenci do vody na zalévání. Já osobně mám pro zlepšení stavu květin v konvi s vodou trvale nefrit, který dodá vodě "ještě něco" posilujícího navíc. Prospěšná je také magnetizace vody, která urychluje růst. Dříve se prodávaly nástavce na konve, nevím, jak je tomu dnes. Vrcholem péče je pak homeopatická, nebo spíš autopatická léčba. Je zadarmo a při troše zručnosti příprava léku nezabere mnoho času. Já používám ředění D6, které má podle kabalistického přístupu k číslům výrazný harmonizující potenciál. Postup je jednoduchý: odebraný vzorek churavé rostliny (stačí 1 list) s troškou vody rozmělním v mramorovém hmoždíři, lze samozřejmě použít i keramickou misku. Kov ale ne. Takto vznikne tinktura D0. Tu pak ředím vodou a protřepávám 100x na D6 v co nejčistší lahvičce, ideální je nová. To znamená, že desetinu původní tinktury naředím 9/10 vody a lahvičkou udeřím 100x o dřevěné prkénko a opakuji do žádoucího ředění. Trochu tinktury D6 pak přidám do vody a tou se snažím polít co největší plochu listů. Lék je třeba uchovávat v chladničce, protože není ničím konzervován. Popis experimentu s autopatickou lahvičkou najdete zde. Detailní popis metod pro zvýšení kondice rostlin jsem napsala pro Bio-měsíčník, jen bych dodala, že kravské rohy na výrobu preparátů roháčků lze koupit v obchodě Drakkaria. Chemii je opravdu dobré se vyhnout zvlášť tehdy, máte-li dítka nebo zvířata, která balkónovky s velkým gustem konzumují. Majitelům větších ploch, kde lze nastolit přírodní rovnováhu, doporučuji web Ekozahrady. Naprosto všem pěstitelům, které zajímá přírodní rovnováha a biodynamika, pak nesmí v knihovně chybět kniha Zahrada jako mikrokosmos od Wolf-Dietera Storla. Dobré a jednoduché rady naleznete v dílku Heleny Vlašínové Zdravá zahrada. Tipy pro biozahradničení v angličtině. Výborné osobní zkušenosti mám s popelem pocházejícím z védského rituálu Agnihótra, tj. posvátného ohně, a to jak pro hnojení rostlin tak jako léčebného přípravku (informace v češtině o agnihótře a metodě zemědělství nazývané homa). VÝZVA - Prosím všechny příznivce biodynamického zemědělství, aby podpořili iniciativu aliance ELIANT sdružující jednotlivé anthroposofické organizace, která chce zabránit plánům Evropské unie zlikvidovat aplikovanou anthroposofii (biodynamické zemědělství - Demeter, anthroposofická léčba - Weleda, Wala; za ohrožené pokládám do budoucna i waldorfské školství). Petici můžete elektronicky podepsat zde. Častou sídlištní aktivitou je krmení ptactva, což je velmi chvályhodné. Při neustálém sekání trávy obsahuje panelákový ekosystém pouze nepatrné množství přírodních zdrojů. A ptactvo bychom si hýčkat měli, pomáhá nám udržovat hmyz ve zvladatelném množství. Krmit ale musíme s určitou znalostí - ne pečivem, ale semeny, a to pouze do doby hnízdění. Poté by si mláďata mohla vtisknout chybný potravní program a zajít na to. I na balkóně můžete ptákům pověsit budku. Pokud ji zamýšlíte vysloveně pro sýkory, měla by mít průměr vletového otvoru pro koňadry 28 mm, pro modřinky 25 mm. Velký pozor ale musíte dávat na celodenní zastínění, aby se mláďata v létě neupekla. Budku máme a pravidelně každý rok v ní modřinky vyvádějí mladé. Ovšem s výjimkou roku 2007, kdy se nám v budce zahnízdili čmeláci, čímžto jsem spáchala přestupek, neb jsem takto chovala ohrožený druh bez patřičných povolení. S krmením vodního ptactva je to podobné, opět pečivo není úplně nejlepší, vhodnější je rostlinná strava typu salát, nakrájené ovoce a zelenina, slupky z jablek, okurek... Na lodžii nechávám vždy v rozích na zimu hrsti opadaného listí, kde přezimuje hmyz. Je to žádoucí, neboť jde převážně o slunéčko sedmitečné, které mi pomáhá v boji s mšicemi. Sbírání údajně nedorostlých ježčích mláďat je velmi diskutabilní. Pracovníci záchranných stanic tvrdí, že je to národní sport jako sbírání hub a spousta ježčat je u nich zbytečně. Navíc se lidé domnívají, že se ježci mají krmit mlékem nebo jablky! Ježek je ale hmyzožravec, takže když budete mít nutkání ho zachraňovat, krmte ho nejlépe stravou pro kočky. Mléko mu způsobí vážné zažívací potíže, což ostatně působí i řadě koček a psů. Do nejbližšího okolí můžeme též započítat otázku dopravy. O užitečnosti hromadné dopravy (s výjimkou letecké) oproti individuální už asi slyšel úplně každý. V současnosti se hojně debatuje o biopalivech. Bohužel je to skutečně oblast velmi diskutabilní v případě, že chcete jezdit na "nově" vyprodukované biopalivo. Tam téměř nula od nuly pojde. Zcela jiný je ale případ ježdění na olej použitý na fritování - to je totiž tekutina, kterou prakticky nelze jinak zužitkovat. Použít ho můžete u modifikovaného dieslového motoru, kam se musejí přidělat zejména různé filtry (viz zde nebo zde). Dieslový motor byl totiž původně konstruován na podzemnicový olej, takže by předělání neměl být velký problém. Použitý olej lze získat u firem provozujících rychlé občerstvení, a to téměř za hubičku. Zajímavá je také škodlivost jednotlivých druhů dopravy. Australský pořad What´s Good For You provedl test, kdy se čtyři dobrovolnice dopravovaly do práce v Sydney pěšky, autem, vlakem a autobusem za současného monitorování škodlivin. Nejhůř překvapivě dopadlo auto, kde je řidič vystaven nejvyšší dávce benzenu, prokázaného karcinogenu (graf). Druhý nejhorší způsob je chůze, což by i leckdo u velkoměsta tušil. Chodec byl vystaven vysokým dávkám oxidu dusíku, přičemž auto na tom nebylo o moc lépe (graf). Nejlépe dopadl vlak, až na expozici pevnými částicemi, která byla kupodivu nejhorší na nástupištích (graf). Jízda vlakem je ze statistického hlediska zároveň nejbezpečnější.
U nejmenších spoluobčánků jsou hlavním problémem plenky. O nich se zmiňuji zde. Na diskusních fórech se neustále řeší problémy papír/textil, ale přese všechny kalkulace se mi textil jeví jako přijatelnější. Pokud se bez jednorázovek neobejdete, a přesto se chcete chovat ekologicky, existuje i šetrnější verze (nebělené suroviny, biodegradabilní podíl a obal; lze je v kompostu nechat "otlít", ale převážná část se stejně musí při přehazování vyhodit do běžného odpadu; detailní rozbor s celým spektrem názorů na věc). Kosmetické pomůcky lze sehnat buď v bio kvalitě (viz výše) nebo biodegradabilní (BambinoMio). Dětský nábytek je dobré kupovat alespoň rok předem, aby stihl vytěkat formaldehyd z dřevotřísky. Pokud tak nelze z prostorových či jiných důvodů učinit, alespoň ho dobře omyjte odvarem z dubové kůry nebo přesličky. Textilie z umělých vláken je dobré namočit na 0,5 hodiny do odvaru z přesličky k odstranění toxinů. Speciálním "otravným" odvětvím je výtvarná činnost. Já sama jsem si údernost potřeb pro děti uvědomila až poté, co jsem shlédla pořad o chemii v domácnosti na Spektru. Zásadním problémem jsou samozřejmě barvy a modelovací hmoty. Pro malování bych volila nejspíš prstové barvy, kde se automaticky předpokládá zdravotní nezávadnost, potom tempery. Akrylové barvy už pravděpodobně budou obsahovat nějaká rozpouštědla, přestože nemusejí být cítit (moderní syntetické benzíny Isopar jsou naprosto bez zápachu) a vodovky jsou díky snadné rozpustnosti potenciálně vstřebatelné kůží. Běžná modelína obsahuje minerální olej, který není pro pokožku a lymfatický systém to nejlepší. Speciální jedlé typy jsou bohužel uměle barvené, což opět není úplně optimální. Nicméně nezoufejte, zde je návod na domácí modelínu z e-hracky: "Smícháte v misce dva šálky mouky, šálek soli a polévkovou lžíci jedlého oleje. Opatrně a postupně přilívejte vodu. Hmota se bude měnit, nejprve je drobivá, pak zvláční a ztěstovatí. Můžete také do ní přidat několik kapek cukrářského barviva (ZP: nedoporučuji, lépe je nechat výrobek uschnout a omalovat barvami) a udělat si plastelínu o více barvách. Tato podomácku vyrobená hmota sice nevydrží tak dlouho jako plastelína kupovaná, ale když ji uchováte v chladničce, v mikrotenovém sáčku, můžete ji používat až dva týdny." Můj recept s návody na konkrétní tvary. Vytvrzovací modelovací hmoty jsou většinou na bázi nějakého polymeru a řada z nich už na první počuch dost páchne. Proto bych je u prťátek nepoužívala, domácí modelína má po vyschnutí velkou trvanlivost a výrobky se hned tak nezničí. Větší děti už tyto hmoty nebudou pojídat, olizovat si ruce a pravděpodobně se po tvůrčí práci pod dohledem i řádně umyjí. Jinak čistě přírodní výtvarné potřeby lze zakoupit na webu Přírodní barvy, sortiment Stockmar oblíbený u waldorfských škol prodává Dobroděj. Výbornou kvalitu a přijatelnou závadnost má sortiment firmy SES - jejich prstové barvy mají jako konzervanty sloučeniny používané v běžné kosmetice (parabeny). Součástí výchovy v ekorodině je samozřejmě i vztah k okolní přírodě. A ta je i na sídlišti velmi bohatá! Již jsem zpracovala do webové podoby digitální herbář našeho sídliště v době květu, který jsem kompletovala 2,5 roku a čítá přibližně 250 položek, a to už je slušný počet. Rozhodně stojí za to se okolo sebe rozhlédnout. Pokud budete chtít určovat rostliny v nejbližším okolí, mohu z knih doporučit Co tu kvete?, Stromy a Keře z Ikaru a Naše květiny z Academie. Pokud nebudete hned chtít utrácet peníze, informace můžete nalézt na internetových herbářích: Flowers - květiny, Botanický herbář Wendys, Okrasné dřeviny, Plevele, Podzámecká zahrada v Kroměříži, Fotogalerie divoké přírody
Asi se divíte, co má feminismus asi tak společného s ekologií. Ani se při českém chápání tohoto pojmu nedivím. Převážná část mého okolí pod tímto slovem vidí hnutí šílenkyň, které chtějí pokud možno vyvraždit muže a jsou alergické na podržení dveří nebo kabátu. Je to tím, že radikální projevy jsou vždy vidět podstatně víc, než ty umírněné a konstruktivní. Radikálky s pitomými nápady pocházejí zejména z USA, kde se lidé bohužel chovají dost infantilně. Je to dáno jejich hyperprotektivním státním systémem, který je opravdu dost drsně na hraně policejního státu. Feminismus bych definovala jako snahu o návrat ženského pohledu na svět a ženských hodnot na jeviště světa. Ohleduplnost a láskyplný vztah k okolí, ať už k lidem nebo prostředí, je jejich stěžejní součástí, proto alespoň zmínka na tuto stránku rozhodně patří. Je dost smutné pozorovat, jak ženy-celebrity, které přímo exemplárně ztělesňují konstruktivní feministický přístup, jsou na toto označení přímo alergické, protože nepochopily jeho pravou podstatu. Minimálně fakt, že řada z nich je aktivní v nějaké charitativní organizaci, hovoří jasně o tom, že jim okolí není lhostejné. Pokud by celebrity byly ochotné se pod nějakou hlavičkou spojit a podpořit zájmy ženského přístupu ke světu, nepochybně by se lépe dařilo nastolit alespoň dílčí rovnováhu hodnot v naší ryze patriarchální společnosti. Osamělé výkřiky aktivistek, které nikdo nezná, budou vždycky řazeny právě do extrémistické škatulky. Rovnováha energií bohužel nenastala s volebním právem žen a možností nastoupit do práce. V euro-americké společnosti má jednoznačně přednost výkon před prožitkem, rozum před intuicí, potlačování příznaků nemoci před celostní léčbou, zisk za každou cenu před zodpovědným chováním k přírodě. Na internetu lze nalézt dost svědectví o tom, jak maminky s příchodem miminka začínají řešit svůj vztah k životnímu prostředí, už jen v tom, jaké plenky použít. Pokud se ženám postupně podaří vštěpit ekologický pohled na svět i svým dětem, myslím, že máme napůl vyhráno. Bohužel musím napsat ženám, protože v naší republice to vypadá, jako by děti neměly tatínky, což je jeden z bodů, který feminismus řeší. Maminky s malými dětmi jsou nezaměstnatelné, tatínek na rodičovské dovolené je za blázna a podpantofelníka. Při zkoumání domorodých kmenů po celém světě bylo zjištěno, že kmen, kde se o děti starali i muži, byl mírumilovný a lépe prosperoval. Euro-američtí vědci prokázali, že děti pečujících otců mají menší sklon ke kriminalitě a psychickým obtížím. Tudy zřejmě vede cesta i u nás. Pěkný rozbor problematiky: díl 1, díl 2. A že nejsem sama, kdo si myslí, že současné nekritické zbožňování techniky vede jen k záhubě, se dočtete v knize Milana Machovce Filosofie tváří v tvář zániku. Feministické a související weby: Feminismus, Gender Studies, Profem
V této rubrice bych chtěla sdělit své zkušenosti s tím, co se na poli ekologie a šetrného životního stylu nějak nevyvedlo. Kozí mejdan u Stanislava Pence v Milkovicích - může být mnohem alternativnější a undergoungovější, než jste si kdy představovali, což by nevadilo, kdybych s sebou nevláčela malé dítě. Bájné sýry z nepasterovaného mléka se nekonají. Ale i přes nepříjemnou zkušenost z roku 2006 si pana Pence hluboce vážím pro jeho občanské postoje. Dětská kosmetika Hipp - objevila jsem ji díky inzerátu, který deklaroval vlastnosti a složení podobné Weledě. Ale protože jsem zvyklá vše důkladně prověřovat, hledala jsem bližší informace. V češtině jsem nic nenalezla, až v němčině na webu se zkušenostmi spotřebitelů. Ve složení krému se vyskytují jako konzervanty parabeny, známé to alergizující látky. V koupeli se nalézá styren-akrylátová disperze, patrně v roli záhustky. Parfémace je neznámého původu. Vše jsem ještě ověřila v drogérii. Závěr je tedy takový, že kosmetikou Hipp bych své dítě nenatřela. Geneticky modifikovaná rýže - navzdory neexistenci povolení se na náš dostala trh rýže LL Rice 601, blíže zde. Komentáře k článku některé lidi usvědčují z mimořádné blbosti. Papírové kapesníky Memo - navzdory jejich eko-blahodárnosti nejsem s to je používat, protože intenzivně zavánějí klihem, přičemž odeur ulpívá na nose a dost dlouho na něm i vydrží. Škoda.
Autekologie - součást vědního oboru ekologie, zabývá se vztahy jedinců určitého druhu k činitelům jejich životního prostředí Baubilogie - "věda o celostních vztazích mezi člověkem, jeho obydlím a okolím. Skládá se z velkého množství poznatků mnoha disciplín (architektura, ekologie, psychologie, technické obory, …), které uplatňuje především v praxi. S rostoucí průmyslovou výrobou se ve stavebnictví, na úkor přirozených stavebních látek (dřevo, kámen, pálené a nepálené cihly, sláma, …), stále více prosazují umělé materiály. U mnoha z nich nedokážeme zcela přesně určit dopad na lidský organismus a přírodu, ale o spoustě dalších dnes víme naprosto jistě, že zdraví lidí i přírodu ohrožují. Takovými materiály jsou např. formaldehyd, azbest, pesticidy a insekticidy …" Zdroj Brownfields - opuštěná místa (továrny i obytné budovy), která chátrají a je třeba pro ně nalézt využití. Co-housing - společné bydlení se společně užívanými prostory a spotřebiči snižující náklady i ekologickou zátěž. V ČR je používáno víceméně pouze mládeží. Demeter - označení produktů biodynamického zemědělství, což je ještě o chloupek víc než bio. Jeho výchozí filosofií je antroposofie a používá metody na rozhraní magie. Dumpster diving - vybírání kontejnerů. V zahraničí může vybírání kontejnerů u marketů znamenat i vysoký standard stravování, včetně ušlechtilých sýrů a šunky. Fair-trade, hand-in-hand - jde o produkty, u kterých je zajištěno, že výrobce, převážně ze zemí třetího světa, dostane z výtěžku poctivý podíl. U nás je k dostání zboží firmy Rapunzel, specialisty na fair-trade, nakoupit můžete i na webu Férově. FSC (Forest Stewardship Council) - společně s logem stromečku představuje tato zkratka záruku, že zboží bylo vyrobeno ze dřeva z lesů obhospodařovaných ekologickým způsobem, čili nejde o teak upytlačený z deštných pralesů. Hodně takto označených věcí prodává Hornbach a Jysk. Freeganismus - život ze zbytků jiných pojímaný jako etický životní styl. Greenwashing - vědomé pozměňování popisu skutečnosti směrem k "zeleným" hodnotám. GreenWashingIndex, český popis webu. Hemp - konopné výrobky LETS - lokální systémy výměnného obchodu Localvores - volně přeloženo "místní žravci"; hnutí pocházející z USA podporující rozvoj místních zdrojů tím, že konzumují pouze to, co lze sehnat v okruhu do 100 mil. Bohužel v Čechách se tento směr obtížně praktikuje z důvodu socialistické centralizace, jež silně omezila variabilitu nabídky, a přísných předpisů, které významně komplikují prodej ze dvora. LOHAS - "Lifestyle of Health and Sustainability", zdravý a udržitelný životní styl, co ještě dodat? Neet Generation, neetnik - "not currently engaged in employment, education or training"; lidé, kteří parazitují na svých rodičích a odmítají se aktivně zapojit do života, přičemž "spotřebovávají část státních výdajů určených na sociální síť nebo prostou údržbu infrastruktury" (Respekt 38/08). V Japonsku se jim říká hikikomori. Symbolonika - "je teprve nedávno vzniklá a rozvíjející se disciplína, která se zabývá studiem rytmu a jeho reflexí v lidské psychice, jakož i vlivu kvalit, odvozených z rytmu, jež se projevují v lidské kreativitě a posléze i v lidské aktivitě vůbec. Tyto reflexe rytmu jsou nazývány symbolonové kvality; pojmenování „symbolon“ je pak obecným označením tohoto jevu. Symbolonika se přitom zabývá studiem vlivu rytmu a z rytmu derivovaných neboli odvozených kvalit na aktivity člověka, člověka jako jedince i na lidský druh in genere. Reflexe rytmu a rytmu odvozených kvalit se ovšem mohou jevit i jako působení základních přírodních zákonitostí a konstant, přírodních tvarů atp." Zdroj Welfare
- blaho; slovo se často používá ve spojení se zajištěním co nejpříznivějších
podmínek pro chovaná zvířata ("dobrý chov")
Fórum Ekologická domácnost Ekodomov - kompostování a minimalizace odpadů Biodynamika - web o antroposofickém zemědělství; Gengel o.p.s. - provozovatel biodynamického zemědělství Bio-měsíčník - časopis pro trvale udržitelný rozvoj Kontrola ekologického zemědělství Ekodům - web o ekologickém bydlení TF Design, Ateliér Arché - firmy zabývající se baubiologií Podobně smýšlející matka anarchistka Občanské sdružení Nesehnutí Zelený kruh - zde si můžete nechat spočítat svou ekostopu, tj. kolik hektarů zeměkoule spotřebujete Biofarma Sasov - vepřové maso, biošunka, biouherák PETA - Lidé pro etické zacházení se zvířaty Toxický domov od Greenpeace - naleznete zde přehled firem, které užívají ve výrobcích toxiny a které ne Biopotraviny Probio Stránka pozoruhodně rozporuplného člověka s hodnotnými informacemi o kvalitě produktů A na konec opravdová perla - proč všechno výše napsané nedělat
|
