Předchozí část stránky

POROD

Jak se ukazuje, strašlivé porodní techniky 70. let se pomalu stávají minulostí i v těch nejzapadlejších oblastech. Nejsem s to dát vám úplně přesné informace o stavu v jednotlivých porodnicích, protože se situace mění každým okamžikem. V tomto ohledu již musíte pátrat samy, nejlépe na níže uvedených serverech. Chtěla bych vám tu pouze nastínit, co všechno vlastně můžete pro sebe a dítě požadovat. Je možné, že vám na přirozeném průběhu porodu až tak nesejde, ale lidský přístup jistě ocení každý. Aby bylo jasné, o čem je tu řeč, je třeba provést ještě definici přirozeného porodu - jde o proces bez jakékoliv medikace s vyčkávacím přístupem, kdy má matka absolutní volnost pohybu a není omezována v jídle pití a dalších přirozených potřebách. To znamená, že ne všechny vaginální porody, zejména u nás, jsou přirozené. Kupodivu v bludu stran definice žijí i porodníci.

Zacházení s matkou, technika porodu:

Porod se nechá rozběhnout sám od sebe, což je v době vyspělé techniky někdy veliký problém. Přenášení je veřejný nepřítel č. 2 (hned po porodu doma) a přestože je termín porodu +-14 dnů, už několik dnů po "vědecky" stanoveném termínu je rodička tlačena do vyvolávání. Že dítě ví nejlíp, kdy se narodit, dokazuje toto mimořádně zajímavé video. Ve zkratce: Dítěti se určitou dobu před narozením začne v plicích hromadit tekutina, která obsahuje surfaktant/smáčedlo. Ve správné době porodu se tekutina vstřebá do plic v rámci porodního procesu a poporodní adaptace, smáčedlo pokryje sklípky a pomáhá dítěti dýchat. Dítě předčasně narozené (např. nevhodně zvoleným plánovaným císařem) nemá tekutinu vstřebanou, tudíž se vlastně topí, ačkoliv je všechno dle kritérií naší zdravovědy "v normě". Z toho pro mě logicky vyplývá, že není vhodné pupečník přerušovat, dokud není jasné, že je dítě schopné dýchat samo, tedy tekutina je vstřebána, jak uvádím dále.

Domácké prostředí

Ochotný a laskavý personál pokud možno ochotný nezasahovat do procesu

Atmosféra bez tlaku na aplikaci chirurgického zásahu, infuzí oxytocinu, anestézie (epidurál). Porod bez holení, klystýru.

Otec a/nebo dula u porodu

Šetrné prostředí na sále - bez ostrých světel, hluku, možnost hudby na sále 

Porod je možný ve svobodně zvolené poloze i ve druhé době porodní. Při vertikální (stoj, dřep, klek) může účinně pracovat břišní lis a také se přirozeně rozšíří pánev i pochva (dřep a klek). Některé porodnice ženám dovolují se pohybovat v 1. otevírací fázi, ale ve 2. vypuzovací ji nutí lézt na kozu, takže si to dobře prověřte.

Tlačení není na povel, ale vyčká se do vypuzovacího neboli ejekčního reflexu (to už prostě nemůžete netlačit) a využívá se stahů dělohy. Vězte, že je tělo na porod perfektně naprogramováno a ví samo nejlíp, co má ve kterém okamžiku dělat. Ovšem musí se mu dát volná ruka. Protože jsem si sama zažila, jak tělo přirozeně pracuje, dost často zírám na televizi s otevřenou pusou, co to tam s těmi ženskými dělají. Pokud máte pocit, že vám u porodu musí radit odborník, jak to máte dělat, vzpomeňte si na to, jak to asi dělaly ty miliony žen před vámi.

Nástřih hráze není "samozřejmost". Tento zákrok je nezbytně nutný pouze v 5- 20 % případů (nedonošené děti, polohy koncem pánevním a jiné ne úplně optimální). Jestliže dojde ke spontánnímu natržení, většinou je méně rozsáhlé a lépe se hojí, a to i bez šití u menších rozsahů. Stejné je to u jiných řezných versus tržných ran - při řezné se uvolní do rány obsah buněk (protoplazma), protože většina je rozříznuta místo toho, aby se odtrhla podél stěn, a ten pak zpomaluje hojení.

Je vám povoleno pít a jíst. Hladová a žíznivá budete porod prožívat nepochybně hodně špatně. Pít už se snad může skoro všude, ale jídlu se brání z důvodu, že by mohl být nutný operační výkon. To je opět blábol. Po obětech nehod se taky nechce, aby několik hodin předem hladověly, takže je jasné, že to opravdu zvládají a požadavek na hladovění vzniká z čiré pohodlnosti. 

Porod do vody - není nutné, je to jen jedna z možností

Chování k novorozeněti:

Respektování tzv. "zlaté hodinky". V prvních okamžicích života dochází k efektu imprintingu, což je typ raného učení, které tvoří základ pro připoutání mláděte k jeho rodičům, který popsal Konrád Lorenz. První dojmy jsou tedy rozhodující při vytváření podhoubí pro další duševní rozvoj. Dalším výrazem používaným v této souvislosti je bonding, tedy sblížení maminky a miminka, které spouští žádoucí hormonální mechanismy a je prevencí poporodních psychických komplikací. Termín pochází od amerických pediatrů Marschala Klause a Johna Kennela, kteří popsali v 70. letech teorii vysvětlující význam prvního kontaktu. Blíže o něm hovoří rozhlasový rozhovor s Michaelou Mrowetz. Zcela zásadní jsou první dvě hodiny po porodu, kdy bývá v řadě porodnic miminko odneseno, důležitých je i dalších 10 hodin. Správný průběh rané fáze je položení miminka na břicho či hrudník maminky kůže na kůži s tím, že by si bytosti měly hledět do očí. Je do budoucna velmi dobré základní postupy vyžadovat i při operativních porodech, protože tak můžete s vysokou pravděpodobností předejít svému pocitu, že jste něco nezvládla.

Položení na bříško maminky ihned po narození

Přiložení k prsu, aby byl do krve matky vyplaven oxytocin a lépe vypuzena placenta, ideálně do půl hodiny

Pupeční šňůra se nechává dotepat (případně ji symbolicky stříhá tatínek) - HODNĚ důležité!!! Krev, která přechází ještě po porodu k dítěti, je někdy životně nutná, než začnou plíce naplno pracovat. Nedostatek této přirozené podpory může vést ke sníženému zásobení kyslíkem a nutnosti resuscitace. Kdykoliv vidím v televizi nějaký "normální" porod, je pupečník ustřižen pár vteřin po narození, jako by jím tekl do dítěte jed, a ne něco životně potřebného. Bylo také vypozorováno (Michel Odent, detaily v rozhovoru z Aperia III/07), že když dítě nedostane veškerou pupečníkovou krev, může trpět chudokrevností a tento stav se upraví až ve druhém roce života. Pokud jde o odběr pupečníkové krve pro zajištění zdraví vašeho dítěte v budoucnosti, považuji to za velmi výnosné kšeftování. Nemoci je dle mé životní filosofie třeba řešit na psychické a duchovní úrovni, ať už u sebe samého v dospělosti nebo v rodinném systému u malých dětí.

Vyšetření a základní úkony se odehrávají na břiše matky. Vážení probíhá v klidu v přiměřeném odstupu od vlastního porodu, měření až po několika dnech, kdy se už svaly okolo páteře adaptují a neroztahují se násilím

Rooming-in, tedy dítě s matkou na pokoji

Dítě není trýzněno nějakým časovým harmonogramem a krmí se tehdy, když samo chce

Je přítomen někdo, kdo vám poradí s kojením

Nikdo na vás nekřičí, když si vezmete dítě k sobě do postele

Alternativní koupací techniky (kbelíček)

Můžete si odnést placentu a naložit s ní podle vlastní úvahy (naše je zakopaná a nad ní roste strom), aniž vás budou popotahovat nebo považovat za cvoky.

Doporučuji vám, pokud si nějakou porodnici vyberete, navštívit ji předem, seznámit se s prostředím, prosondovat kapacitní možnosti, přístup sester a lékařů, pokud se speciálně stravujete také dostupnost jídla pro vás. Ideální je přijet se sestaveným porodním plánem, což je rozpis toho, jak si představujete zacházení se sebou a dítětem a máte trochu promyšlené postupy v krizových okamžicích (vzor zde). Lékaři už ho leckde i viděli a tak už dnes pravděpodobně nebudete za exota. Pokud budou vaše požadavky odmítnuty, alespoň tímto krokem naznačíte, že je tu po těchto přístupech poptávka a pomůžete tak zlepšovat stav našeho porodnictví. Bez nás, žen, to prostě lepší nikdy nebude! Nenechte se zmást nejrůznějšími nálepkami (např. baby-friendly) a detailně se poptejte, jak je to doopravdy. Ze spousty takto označených nemocnic odjely maminky s naprosto vágními radami ohledně kojení a také toho mnoho nenakojily. Průvodce a různé brožury k problematice práv žen u porodu nabízí Aperio.

K možnostem přirozeného porodu v ČR: Jak ukazuje statistika za rok 2008, jen 13,4 % vaginálně rodících matek bylo bez jakékoliv medikace. Zahrneme-li do počtu ještě císařské řezy, lze říci, že přirozených porodů mohlo být okolo 10 %, což je tedy VELICE málo. Zkušenosti žen, které o přirozený porod stály, naznačují, že ani předběžně odsouhlasený porodní plán není zárukou čehokoliv. Vysoce pravděpodobně se tedy dožijete snahy o manipulaci, ne-li přímo porušování vaší osobní svobody. Mimo vyhlášené přirozené verzi nakloněné ústavy (Vrchlabí, Havlíčkův Brod) buďte připravena na tyto eventuality:

Cokoliv nepůjde z kapacitních důvodů, zejména přítomnost otce v první porodní době. Nejčastější použitá věta bude "my to tady tak děláme".

Jakmile vlezete na porodní lůžko/křeslo ("kozu"), už vás dolů jen tak nepustí a s dřepem nebo klekem se můžete rozloučit.

Najednou dostanete injekci čehokoliv bez toho, aby se vás kdokoliv na něco zeptal nebo něco vysvětlil.

Dítě bude odneseno, aniž by se někdo dovolil či zeptal. Pro tuto situaci, máte-li zájem o bonding, je všeobecně doporučováno dítě pevně držet a neustále opakovat větu "je to moje dítě, chci ho mít u sebe a mám na to právo".

Co s sebou do porodnice naleznete na mnoha místech. Jediné, co bych k seznamům doplnila, je něco, čím budete schopni dítěti ostříhat nebo obrousit nehýtky. Náš syn je měl po narození roztřepené a poškrábal všechno okolo včetně sebe. Seznamy také počítají víceméně s matkami-manželkami. U svobodných nebo rozvedených je zapotřebí též prohlášení o příjmení dítěte, které matka s otcem podepisují na matrice, chceme-li, aby dítě neslo příjmení otce, jinak bude mít automaticky matčino. Rozvedené ženy by si měly pro jistotu vzít s sebou rozvodový rozsudek, přejmenované ženy také povolení přejmenování. U rozvedených, které dítě porodí do 300 dnů od rozvodu a otcem není bývalý manžel, vzniká problém v tom, že za otce je považován právě bývalý manžel. Bohužel se pak vše musí dořešit soudně ve sporu o určení otcovství, přičemž bývalý manžel musí podat žalobu do 6 měsíců věku dítěte. Pokud se nebudete chtít vdávat, ale budete se chtít jmenovat stejně jako zbytek rodiny, protože vaše nynější příjmení je památka na bývalého manžela, doporučuji tento postup: zajděte si na matriku pro prohlášení o příjmení dítěte, pak sepište žádost, kde uvedete důvod žádosti a přiložte k ní prohlášení. Tuto cestu úřad sice "nevidí rád" (pozůstatek komunistické morálkotvorné atmosféry), ale takhle máte šanci, že uspějete. Na změnu totiž nemáte právní nárok, pokud není příjmení hanlivé nebo se nevracíte k rodnému.

Základní pravidlo pro pěkný a bezpečný porod je toto: DŮVĚŘUJTE SVÉMU TĚLU A SVÉMU DÍTĚTI. POSLOUCHEJTE JE OBA. Vězte, že jste až na vzácné výjimky oba naprogramovaní tak, abyste porod bez úhony zvládli.

Z literatury na téma přirozeného a "lidského" porodu mohu jmenovat např. Frederick Leboyer Porod bez násilí, Michel Odent Znovuzrozený porod, Penny Simkinová Partner u porodu. Inspiraci pro zamyšlení najdete zde. Jak bude váš porod vypadat, je do značné míry ve vašich rukách. Je to výsledek vašeho přístupu k celému procesu těhotenství a mateřství vůbec. Naštěstí se nám dostávají do rukou stále nové informace (článek o vlivu pánevních svalů na průběh porodu), a tak máme možnost na sobě aktivně pracovat. Pěkný článek o vlivu hormonů naleznete na tomto místě.

S rozvojem alternativních postupů se na trhu objevují i téměř neznámé služby, jako je např. dula. Jde o ženu, která vás doprovází celou dobu porodu, ulevuje vám při bolestech nejrůznějšími technikami a určitě se s takovou paní domluvíte na dalších konkrétních krocích (aplikace aroma olejů apod.). V krizových situacích se na partnera jako vykonavatele některých úkonů nelze plně spolehnout, obvykle podlehne nátlaku lékařů, což naprosto chápu, a mamince pak do porodu zasahuje proti jejím bohulibým záměrům. Dula by po dohodě měla maminku naopak v některých věcech podporovat, má přeci jen víc zkušeností a dokáže odhadnout, co je jen plané strašení např. z pohodlnosti personálu. Podle slov jedné paní doktorky není na sále nic horšího, než nervózní hladový tatínek. Zní to sice žertovně, ale při balení tašky do porodnice mu nezapomeňte zabalit svačinu (a taky plavky do sprchy)! Informace o dulách naleznete na serveru Rodina. Prozatím je jich jako šafránu, ale snad se ještě do pořadníku vejdete. Určitě ale dulu kontaktujte předem, abyste se mohly sejít a zjistit, zda si "sednete". Účast duly a tatínka zároveň je samozřejmě možná.

V poslední době se na pořad dne dostávají i porody doma. Je to věc, která skutečně bouří hladinu mínění jak odborníků, tak veřejnosti. Systém našeho zdravotnictví na porody doma není ale ani trochu zařízen a samostatných porodních asistentek, které by mohly pomoci, je velmi málo. Před svým vlastním porodem jsem na tomto místě psala, že máte raději zkusit kvalitní porodnici, pokud o takovém dobrodružství přemýšlíte. Dneska už to vidím jinak. Pokud na to máte sílu a odvahu, roďte tak, jak si to přeje vaše vnitřní žena. Po akci už je pozdě bycha honit. Ta žena, která se rozhodne rodit doma, dost jistě unese i případné negativní následky své volby, které jsou navíc dle provedeného průzkumů o českých domácích porodech velmi málo pravděpodobné. Když už se někde rozproudí diskuse o porodech doma, často odborníci vytáhnou argument o počtu dětí zemřelých při porodu mimo zdravotnické zařízení. To ovšem neznamená, že tyto děti zemřely při plánovaném porodu doma. Mohlo jít o nechtěný porod překotný, utajovaný, k usmrcení dítěte z nevzdělanosti... Jediné zdroje dat, tedy hlášení o porodu a zpráva o novorozenci pro ÚZIS nebo hlášení o narození pro ČSÚ, neobsahují možnost uvést, jaký druh porodu mimo zdravotnické zařízení to vlastně byl (ÚZIS), případně kde dítě vůbec narodilo (ČSÚ), takže ani odhady úmrtí při plánovaných porodech doma uváděné v publikacích nejrůznějšího druhu nejsou vůbec směrodatné. Na vlastní oči se o tom můžete přesvědčit v databázi zdravotnické statistiky ÚZIS. Nejčerstvější údaje: za rok 2008 se narodilo při porodu mimo zdravotnické zařízení (celkem 437) mrtvých 5 dětí s nižší porodní hmotností (1250 - 2499 g, tedy děti považované za nedonošené) a do 93 dnů od porodu zemřely dvě, z toho jedno nedonošené; za rok 2007 se narodilo při porodu mimo zdravotnické zařízení (312 celkem) mrtvých 5 dětí s porodní hmotností 1250 - 2499 g a do 93 dnů od porodu nezemřelo ŽÁDNÉ. V roce 2006 zemřely po porodu mimo zdravotnické zařízení (268 celkem) 3 děti, donošené z nich bylo jen jedno; mrtvě narozené děti byly 3, opět z nižší hmotnostní kategorie. Ještě dodávám, že plánovaný porod doma předpokládá porod v termínu a tím pádem donošené dítě. Dále se operuje tím, jak se nám závratně snížila novorozenecká úmrtnost. Kromě toho, že v euro-americké civilizaci je mnoho postižených dětí "zneutralizováno" před narozením, což dříve opravdu nebývalo, tak vymizela i patrně dost rozšířená eutanázie postižených novorozenců provozovaná ještě ve dvacátém století. Ono totiž bylo dost nemyslitelné věnovat se naplno postiženému dítěti, když vám dobytek řve hlady a na nějaké děvče na hlídání nemáte prostředky. Téměř vždy je v souvislosti s porodem doma ženám vyhrožováno možnými komplikacemi, ale už málo zdravotníků si uvědomuje, že je z velké části způsobují oni sami. To není můj výmysl, i když to můžu svými zkušenostmi jen podpořit, to se dočtete v každé literatuře o přirozeném porodu. Produkce oxytocinu nezbytného k hladkému průběhu je neutralizována stresovým hormonem adrenalinem, který se vyplavuje při jakémkoliv pocitu nepohody, při sledování (monitoring, videokamera...), někdy i v přítomnosti tatínka, kterýžto je coby muž v přirozeném stavu vzrušení. Více se o procesu tvorby uvedených hormonů dočtete v knihách Michela Odenta. Také často vynucovaná poloha na zádech vede k tolika komplikacím, že nechápu, jak může být tak rutinně používaná. Řada žen trpí již v těhotenství tzv. syndromem dolní duté žíly, tj. když si lehnou na záda, udělá se jim špatně a některé i omdlévají, přičemž je takto miminko významně méně zásobené krví z pupečníku. Není tedy divu, že po několika hodinách v poloze na zádech, nedej bože ještě s přivázanýma nohama, je maminka na pokraji sil, miminku vznikne plodovou tíseň (eufemismus pro to, že se začne dusit) a lékaři vše zachraňují spásným císařem. Jmenované dva základní prvky - přátelské prostředí bez tlaku a možnost volby přirozenější porodní polohy - by měla vyžadovat každá rodička, které záleží na zdraví dítěte i sebe samé.

Stránka porodydoma.cz nějak zašla na úbytě, k porodům doma ale získáte praktické informace zde: Hnutí za aktivní mateřství, deník na Rodině, materiály Porodního domu U čápa, kde si můžete napsat o brožurku. Další podpůrné záležitosti spíše filosofického charakteru: rozsáhlý článek na MediRádce, prozření dříve "normálního" tatínka

Z mých zkušeností: Jsem žena s velkým Ž. Klidně drze jsem si i přes vysoký tlak na konci těhotenství porodila cestou do Vrchlabí v autě úplně zdravého a čilého chlapečka, ačkoliv byl ke konci těhotenství vyhodnocen jako hypotrof (v reálu 48 cm, 2745 g, obvod hlavičky 34 cm, což je průměrná velikost). A to i přes to, že jsem měla jako netěhotná okolo boků 78 cm. Prostě příroda vykonala své a teď mám okolo boků 92 cm a nemám co shazovat. Koho bude zajímat náš porodní příběh, najde jeho zpracování naším tatínkem zde.

Jak se ukazuje, zdravotnický personál všeho druhu a pokrokovosti ví "nejlíp", jak váš porod bude vypadat, tj. můžou vám tvrdit, že to, co prožíváte tedy rozhodně není příznak porodu, že opravdové stahy vypadají jinak... U samostatných porodních asistentek se někdy vyskytuje požadavek na přesunutí zvukových projevů do rámce "porodního hlasu", což je patrně hlas poněkud mimózní, který hovoří o propojení maminky s Všehomírem. Blbost! Každá jsme originál a každá to prožíváme po svém bez ohledu na monitor a propojování s vesmíry. Mně se děloha stahovala výhradně dole a připomínala kelímek s pivem - dole stažená, nahoře bublavá pěna. Sonda umístěná nahoře logicky nic neukazovala. Těmito "neporodními stahy" jsem samozřejmě porodila. Jen díky mé zarputilosti, se kterou jsem se zařekla, že když tohle na první pokus o dojetí do Vrchlabí nebyly stahy k porodu, tak nikam nejedu, se mi podařil vytoužený porod mimo zdravotnické zařízení. Ne všechny "nerodičky" ovšem dopadly tak dobře - hororový příběh byl popsán v deníku na Rodině, kdy paní tak dlouho nevěřili, že rodí, až miminko vypadlo na podlahu a nakřáplo si hlavičku. Tohle neuvádím pro strašení budoucích maminek, ale proto, abychom si všechny uvědomily, že celý proces řídíme hlavně my samy a nemůžeme od nikoho nic samozřejmě očekávat. Takže se nedejte a bojujte za svá práva. 

Seznam olejů vhodných k porodu je opět v knize paní Stadelmann, jako něco navíc mohu doporučit místo klystýru vyprazdňovací Yal gel, který vám na požádání předepíše lékař. Je šetrný, diskrétní a hlavně samoobslužný.

Tašku do porodnice si připravte cca měsíc před termínem a navrch dejte lísteček s věcmi, které máte přibalit na poslední chvíli (jídlo apod.).

Ještě poznámka k odtoku plodové vody (z úst zkušené porodní asistentky): do nemocnice je sice třeba odjet rychle, ale určitě ne během následujících 30 minut, pokud je voda čirá a bez krve. Úplně stačí do 2 až 3 hodin. Maminky prý jezdí do porodnice zbytečně brzy. Navíc infekce hrozí v podstatě až po vyšetření lékařem, do té doby bakterie musejí překonávat vodní protiproud a ve zdravé pochvě jich mnoho patogenních není.

Nahoru 

  RODIČOVSTVÍ

Jako v období těhotenství, tak i po příchodu děťátka lze uplatnit některé ne úplně obvyklé postupy při výchově a ošetřování. Opět nemohu být zcela vyčerpávající, načrtnu tedy pouze několik oblastí, na které je vhodné se zaměřit. Principiálně se mé názory značně slučují s antroposofií (waldorfské školství, Weleda, Dr. Hauschka...), aniž bych to byla bývala tušila do chvíle, kdy jsem si přečetla knihu Paulien Bom a Machteld Huber Průvodce péčí o děti od 1 do 4 let, kterou vřele doporučuji i rodičům mladších dětí. Obsáhlé instrukce měla Weleda i na svých webových stránkách, naštěstí jsem je zachránila v tomto dokumentu.

Výživa - kojení, kojení, kojení! Dnes je naštěstí opět "v módě". Američtí vědci prokázali, že kojení významně snižuje riziko úmrtí novorozence a kojence, ať už je jakkoliv krátké, samozřejmě čím delší, tím lepší (odborný článek, populárnější článek, obé v angličtině). Za mateřské mléko neexistuje žádná plnohodnotná náhrada, ať už průmysl říká, co chce. V knihách dr. Jonáše Tajenky života I a II se lze dočíst o tragédii, kterou pro dětský organismus představuje krmení kravským mlékem. Vřele doporučuji všem maminkám, které v otázce kojit-nekojit jen trochu zakolísají. Mléčné kaše jsou jen otázka zvyku, já sama si je dělám na vodní bázi. Jestliže bude osud natolik nemilosrdný, že kojit nemůžete, zkuste se nejprve obrátit k jiným zdrojům výživy, jako je mandlové (oloupané mandle - 10 g na 100 g vody - se nadrobno nastrouhají, smíchají s vodou a přecedí, přičemž tuhý zbytek z mandlí už se dítěti nedává, jenom tekutina) nebo rýžové mléko. Mandlí se nebojte, zase až tak častý alergen nejsou. Vězte, že operování "velmi častou alergií na ořechy" dokládanou hojně rozšířenou reakcí arašídy je nesmysl, ty jsou totiž luštěnina. Se sójou se musí hodně opatrně, je to velmi častý alergen a ani dospělým nefermentované výrobky z ní příliš neprospívají (viz Regenerace 3/2007) až škodí (Magazín WM). Hotové bio mandlové mléko firmy Nutriops lze zakoupit na internetu (200 ml cca 27 Kč, 1 litr do 100 Kč). Movitější rodiny mohou zvážit nákup přístroje na výrobu rostlinných "mlék". Pokud mléko živočišné, pak raději kozí, má významně nižší obsah laktózy i kaseinu, což jsou hlavní problémotvorné složky. Pro malé děti je potřeba ho ředit vodou. Běžné instantní "mléčné" přípravky nejsou pro kojence vhodné, obsahují totiž fosfáty, ale uvedené náhrady zvládnete připravit i doma. Antroposofie mléko velmi doporučuje batolatům, což mě nejdřív dost zaráželo. Pak mi ale došlo, že je tím myšleno nepasterované nehomogenizované opravdové mléko a ne dnešní do bezvědomí zpracované prefabrikáty. O jejich "prospěšnosti" si můžete počíst zde.

Kojte ZÁSADNĚ podle potřeb dítěte, ne podle toho, jak to kdysi učili babičku. Nadřazujte časově krmení jakémukoliv jinému zákroku - i přebalování a mytí zadečku. Hladový prťousek netuší, že se jednou dočká, a křičící dítě se velmi špatně přemlouvá k přisátí.

Je nezbytně nutné naučit se správnou techniku kojení - viz Linky níže. V současnosti funguje síť laktačních poradkyň, která vám poradí nejen s kojením, ale na rozdíl od představ některých paní redaktorek i s umělou výživou, když bude nejhůř. Bolestivost při kojení svědčí o tom, že něco není v pořádku. Může to být nesprávnou technikou. Svou roli tu samozřejmě hraje i psychika, takže maminka pod tlakem může zažívat i nepříjemné pocity, ale potom je nutné učinit patřičné zásahy - zaměstnat více rodinu apod. Bohužel i prožitek při porodu se na kojení silně podepisuje, ale situaci lze řešit pomocí homeopatie (obvykle jde o záležitosti spojené s hněvem, což řeší Staphysagria). Kojení doporučuji z jednoho prsu na jeden krmící proces (tedy nestřídat!), protože přední mléko je vodnatější a bohaté na laktózu "na žízeň" a až po něm přichází tučné "na hlad". Jestliže váš drobeček trpí na prdíky, může být řešením přední mléko před započetím kojení částečně odstříkat, protože některé děti laktózu špatně snášejí. Z tohoto důvodu je doporučení kojit z obou prsů při jednom kojení jako prevence koliky zásadně kontraproduktivní. Polohy je třeba střídat (např. vsedě s fotbalovou, tj. boční), protože při kojení se vyprazdňuje zejména ta část prsu, ke které má dítě otočenou bradičku. Fotbalové držení není až tak obecně známo, proto vzniká většina zánětů mléčné žlázy zejména v podpažním sektoru. Ani zánět automaticky neznamená nutnost kojení ukončit, lze ho zvládnout sice s velkým sebezapřením, ale za plného provozu bez antibiotik (jinak lze užívat Paralen 3x denně 2 tablety, pořád je to relativně nejmenší zlo). Hlavně začněte víc odpočívat! Při léčbě použijte studené až ledové obklady s levandulovým olejem a tvarohové zábaly. Je třeba mléko odstříkávat, přestože to není ani zdaleka příjemné. Při odstříkávání mléka pro účely skladování (v chladničce 24 h, v mrazničce 3 měsíce - vyznačte si datum - ve vyvařené lahvičce od přesnídávky) je z hlediska prevence obtíží ruční práce lepší než elektrické přístroje. Dokrmování v maminčině nepřítomnosti (když si třeba chcete jít zacvičit) je možno provádět několika způsoby:

- lžičkou - klasické, ale hrozí silné znečištění širokého okolí a ztráta cenného materiálu,

- injekční stříkačkou - miminku se do pusinky vloží prst nehtem dolů dostatečně dozadu tak, aby byl v přibližné poloze bradavky při kojení a mléko se stříká do koutku pusinky stříkačkou,

- kalíšky na krmení - vyrábí je např. firma Medela (www.dnformed.cz, cca 20 Kč za kus, který lze použít opakovaně) a umožňují velmi čisté a kontrolované dokrmování. 

- suplementorem Medela - hadičky připevněné k prsům dítě krmí a stimuluje se tak i tvorba mléka.

Rozhodně se snažte vyhnout lahvičce, která může kojení narušit (před babičkami lahvičku, pokud ji máte doma, schovejte hodně hluboko). Když už se vám to stane, praktické rady naleznete zde, včetně kritérií o prospívání kojených dětí, která se někdy při boji s méně dovzdělaným pediatrem mohou hodit. Pokud se budete pohybovat na spodní hranici percentilových grafů (třeba 10 nebo 15), nebojte se, nezapomínejte, že grafy byly sestaveny z převážně uměle živených dětí, které rostou jinak než kojené. Jestliže dítě kopíruje stále tu svou křivku, byť i 3 %, není důvod se znepokojovat. Ohřev mléka provádějte pouze ve vodní lázni, ne v mikrovlnce!

Pohodlí při kojení je zásadní - pokud maminku bolí nějaká část těla, brání to správnému uvolňování mléka. Výborné jsou kojící polštáře vyplněné plastovými kuličkami. Opatřete si je už v těhotenství, protože se s nimi dá výborně polohovat zmožené tělo (www.kojicipolstar.cz). Rovněž velmi dobře slouží k "uskladňování" miminka. Množství mléka může být problémem v obou pólech. U nedostatku si můžete pomoci homeopatikem Ricinus communis 15CH (volně prodejné, doporučuji vzít si 1 dávku 3 kuliček a počkat, co se bude dít; druhou dávku aplikovat tehdy, když se změna nedostaví do 12 hodin) a bylinkou pískavice řecké seno. Přebytek řeší šalvěj, ale užívejte pouze s mírou, lépe je užít ředěný(!) esenciální olej na masáž prsou, stačí 1 kapka na 5 ml rostlinného oleje.

Vložky do podprsenky, pokud je budete potřebovat, kupujte zásadně bez plastové fólie uvnitř (zaručeně bez fólie jsou vložky Medela a Fixies, prací má Medela). Různé chrániče a nástavce na bradavky nejsou třeba a ani žádoucí, důležitá je opravdu technika. Výjimkou jsou ploché nebo vpáčené bradavky, ale těm je nutné věnovat pozornost už hodně dlouho před porodem. Máte-li pochybnost o tvaru, zkonzultujte ho včas s gynekologem a pořiďte si formovače. Je škoda nekojit z tak malicherného důvodu, kterému lze předejít. Když budete chtít změnit polohu při kojení a miminko bude přisáté, je třeba mu pusinku otevřít v podstatě násilím, aby se předešlo poranění bradavek. Mimochodem, mléko samotné je vynikající prostředek pro léčení drobných zranění.

Budete-li mít doma malého savého teroristu a nevyhnete se dudlíku, kupujte klasické gumové kulaté a měkké typy, které nejvíc připomínají bradavku i co do polohy v pusince. Už se ukazuje, že různé "anatomické" a tvrdé typy nemají úplně nejlepší vliv na postavení zubů. Ale opět pozor, dudlík může narušit kojení. Úplně nejlepší ale je zkusit zjistit, jaká příčina vede dítě k tak intenzivní potřebě sání.

Že se děti nechávají po krmení odříhnout, už snad každý ví (i když to ve skutečnosti u plně respektovaného miminka není třeba - my jsme to nedělali stejně jako domorodé národy a vše bylo zcela bez problémů). Ovšem ne už tak to, že úplné uzavírání vstupu do žaludku se tvoří až ve věku 2 měsíců. Miminka se všeobecně ukládají do vodorovné polohy, což může bohužel vést i k jejich udušení tím, že se část obsahu vrátí zpět i bez proudu vzduchu ze žaludku. Dbejte tedy na to, aby miminko leželo sice na měkké rovné ploše, ale mírně polohované hlavičkou nahoru, zvlášť tehdy, má-li velký balík plínek.

Občas zubaři doporučují otírat dítěti zuby po nočním kojení zuby kapesníkem nebo něčím podobným. Při naší noční frekvenci, kdy jsem byla opravdu ráda, že syn upadl opět do bezvědomí a radši jsem ani nedýchala, jsem si to nějak neuměla představit. A ono to ani není nutné! Mateřské mléko totiž kromě cukrů obsahuje i antibakteriální látky. U umělé výživy je situace samozřejmě jiná.

Jestliže začínáte dítě přikrmovat, tak zásadně bezlepkovou stravou do 1 roku, minimálně do 6 měsíců! Tedy bez pšenice, špaldy, žita, ječmene a ovsa, naopak s rýží, kukuřicí, amarantem, pohankou, jáhly, quinoou. O komplikacích s lepkem píšu zde a upozorňuji, že pokud vaše dítě lepek nesnáší a přesto je jím krmeno, mohou v budoucnu vzniknout vážné problémy. V literatuře již byla zmíněna spojitost s nesnášenlivostí lepku a autismem. V ústavu sociální péče ve Slatiňanech pro děti s postižením je vysoké procento celiatiků, myslím, že není co dodat. Pokud vaše dítě celkově neprospívá, neroste, zvrací, má průjmy, nechce jíst (dokonce selektivně - třeba pouze nechce pečivo), vnuťte svému pediatrovi myšlenku prozkoumat snášenlivost lepku. Ne všichni na tuto možnost hned přijdou a je zbytečné dítě trápit déle, než je nutné. Potíže se mohou objevit i v pozdějším věku, přestože nejkritičtější jsou v tomto ohledu první tři roky. Účinek lepku se projevuje po 3 až 4 měsících příjmu, což u přikrmovaných kojenců obvykle znamená okolo 1 roku věku. Pokud nepřikrmujete dítě bezlepkově, zbystřete v tomto věku pozornost. Už jsem četla i "skvělou" teorii o tom, že lepek by se měl přidat do stravy co nejdřív, aby se jako zapracoval do imunitního systému (občas je to k nalezení i u očkovacích teorií), ale neumím si představit větší blbost. Příroda ví nejlíp, jak nás naprojektovala, a uvedené přeprogramovací zásahy se v lepším případě minou účinkem, v horším odstartují potíže. Ze zeleniny je dobré vyhnout se lilkovitým rostlinám (rajčata, papriky, nejlépe i brambory), ovoce není vhodné tropické (i banány, je to totiž s výjimkou bio verze nejprochemizovanější potravina vůbec, viz článek v Reflexu), citrusy se může dítě dokonce přiotrávit kvůli vysokému obsahu kyseliny citrónové. O riziku kopřivky vůbec nehovořím. Pokud budete dítě krmit kaší, je čerstvě uvařená, pokud možno bez kravského mléka, samozřejmě daleko hodnotnější než instantní. Stejné je to i v případě hotové kojenecké stravy a instantních čajů. Opět budu zřejmě nařčena z toho, že "se mi to vykládá", ale úsilí, které vynaložíte v prvním roce života, se vám později bohatě vrátí v lepší kondici dítěte a tím pádem v nižší nemocnosti, včetně alergií. Naprosto nepřekonatelným pomocníkem v péči o miminko jsou knihy Judity Hofanzlové Polévky a kašičky pro nejmenší a Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky (výtah o příkrmech naleznete zde), případně kniha Petra Fořta Moderní výživa pro děti. Kvalitním tukem (ne margaríny!!!) do věku 2 let nešetřete, je ho třeba pro vývoj mozku. Moc poučný a pěkný deníček na Rodině o příkrmech. Plně kojené děti i okolo 8. měsíce nemusejí příkrmy zrovna vyhledávat, ale nebojte se, nakonec se to naučil úplně každý. Nám se osvědčilo dělat kaše a pyré řídká a nechávat je vypít z kalíšku Medela.

Bude-li miminko nuceno brát antibiotika, okamžitě mu po ukončení léčby dodejte Lactobacillus acidophilus (volně prodejný v lékárně v tabletách nebo kapslích). Jestliže kojíte, konzumujte kapsle vy a bakterie přejdou do mléka. Bez ozdravění střevní flóry se dožijete mnoha dobrodružných nocí s kolikou a prdíky.

Čtěte též Ekodomov.

Očkování - problematiku jsem nakousla již na tomto místě (o tom, proč ne, je pěkný článek zde a detailní rozbor zde). Optimální by bylo děti očkovat, pokud vůbec, až ve třetím roku života, kdy je imunitní systém už zcela vybudován. Jistě si dokážete představit, jakou bombou je šestikombinace pro právě narozené dítě! Chápu, že odolávání zákonu je pro některé z vás nepředstavitelně náročné, ale zkuste celou situaci zvážit a případně vyhledat pediatra, který by byl ochoten s vámi nějakým příznivým způsobem spolupracovat. Alespoň očkování odložit k prvnímu roku, pokud nelze jinak. Očkovat lze podle zákona jen zdravé děti a vhodným důvodem pro odklad může být zhnisaná jizva po tuberkulóze, nachlazení... Pokud se vám nezdaří klást odpor, zaměřte se alespoň na neutralizaci možných nežádoucích účinků očkování prostřednictvím homeopatie. Aby bylo zcela jasno, dle platných právních norem nelze použít k očkování nic jiného, než "řádné" vakcíny, tedy hexavakcínu (Infanrix hexa), Trivivac nebo Priorix. Neexistuje možnost použít oficiálně cokoliv homeopatického. K neutralizaci: 

Optimální verze: Sehnat si zhomeopatizovanou konkrétní vakcínu v potenci 200C u homeopata (vyrábí firma Dolisos Belgie, ale lze je koupit jen v zahraničí, např. u rakouské firmy Remedia [zde je Infanrix Hexa označen jako "6- facher Impstoff"], či u britského Heliosu; seznam homeopatů, pochopitelně ne zcela kompletní). K očkování proti dětským nemocem tuzemské značky Trivivac homeopatikum není, ale můžete si zaplatit Priorix (firma gsk, zhruba 500,- Kč), ke kterému je též zhomeopatizovaná verze 200C k dispozici (Remedia ji označuje jako "MMR-Impstoff"). V zahraničí jsou tyto preparáty volně prodejné, neboť na západě je homeopatie respektovaná a celkem široce používaná metoda a nikdo ji tam nechce lidem otrávit krkolomnými procedurami. Pro prevenci nežádoucích efektů by mělo stačit celkově na všechna přeočkování zhruba 5 - 10 g globulí. Roztok je většinou konzervován etanolem, což není pro miminka to pravé ořechové. Očkování proti dětským nemocem (Trivivac, Priorix) určitě nepodceňujte, spalničky jsou kupodivu největší bestie ze všech vakcín a jsou opravdu často zmiňovány v souvislosti s autismem.

Jak podávat: Kuličky rozpusťte v trošce vody v plastové nebo skleněné nádobce (u průměru 1 mm asi 10 kuliček na dávku, u 2 - 3 mm stačí 5 ks). Jednu dávku podejte 2 dny před očkováním (v nouzi samozřejmě kdykoliv před), druhou večer v den zákroku. Kdyby se vyskytly jakékoliv jevy  uvedené v příbalovém letáku vakcíny, dávku opět zopakujte. Toto je samozřejmě třeba zopakovat u každého přeočkování.

Dobré, ale komplikované řešení: V případě nouze je dalším řešením je nechat si kápnout kapku očkovací látky do lahvičky s vodou nebo si schovat ampuli od očkovací látky a vyrobit si "protilátku" svépomocí podle návodu zde nebo zde. Dětičkám samozřejmě vyrobíme lék z vody (destilované nebo alespoň pramenité), potencování provedeme nejméně 15x a lék pak uchováváme v chladničce. Dávkujeme stejně jako v předchozím odstavci, i když napoprvé to předem už samozřejmě nepůjde, nicméně při příští dávce už ano.

Časté, ale nezaručené řešení: Thuja 5CH, před očkováním, v den očkování a den poté. Bohužel Thuja je zaručeně účinná pouze proti vakcíně proti pravým neštovicím, která se už neaplikuje, takže její užití je spíš pro klid maminky. Bohužel u tuberkulózy není jiného řešení, takže tam ji užít doporučuji. Kdyby absces (uzavřený hnis) nepraskal, použijte Siliceu 9CH, jednu dávku, v případě neúspěchu po 3 dnech opakujte. Jestliže se po očkování vyskytnou teploty s hnisáním rány, volila bych Pyrogenium 9CH, opět jednu dávku a případně opakujte po 3 dnech, kdyby nenastal progres.

Dalším kamenem úrazu kromě vlastní očkovací látky je rtuťový konzervant thimerosal (též zvaný thiomersal nebo Merthiolate), který je spojován s autismem (viz WM magazín, rubrika Zdraví, článek Smrtící imunita). Naštěstí je v modernějších vakcínách s výjimkou protichřipkové již nahrazen sloučeninami hliníku a 2-fenoxyethanolem, což ale opět není zrovna výhra (např. v Infanrix), u starších typů doporučuji prověřit si složení. Název očkovací látky vám sdělí pediatr a příbalový leták se složením naleznete ve většině případů na internetu. Protože mozek po aplikaci vakcíny produkuje vysoké množství volných radikálů k likvidaci bohužel neexistujícího nepřítele, je vhodné děťátko vybavit megadávkou přírodních antioxidantů, velmi vhodná je šťáva z červené řepy (je v ní sice kyselina šťavelová, ale zato minimum citrónové). Informace o následcích očkování dětí a iniciativě rodičů naleznete na stránce občanského sdružení Rozalio.

Ostatní preparáty, které si odnesete od pediatra - jak je to třeba taky s vitamínem D v angličtině (shrnutí: jestliže nemáte tmavou afro pleť a nebydlíte ve vysloveně severské zemi, je ho v mateřském mléku dostatek a i miminko si také vyrobí část potřebného množství samo; můj dodatek: vitamín D je na steroidní bázi a zasahuje do hormonálního systému, může tedy vést ke změnám v psychice a jiným neblahým efektům). Když už tedy užívat, tak spíš kojící maminka než miminko, protože tak část zátěže z nevyužitého přebytku převezme na svá játra maminka. Vitamín K - hemorrhagie novorozenců (krvácení), kvůli které se užívá, je velmi ojedinělá; je zkoumána souvislost preventivního užívání vitamínu K a výskytu leukémie a jiných forem rakoviny u dětí (zdroj A, B, C v angličtině). V porodnici bych se asi dávce nebránila, ale do dalších týdnů uděláte svému dítěti nejlepší službu svou zdravou poševní a střevní flórou, která mu po osídlení jeho střeva zajistí další přísun vitamínu K. Neprospěšnost až toxicita fluoru je snad už všeobecně známá, kdyby náhodou ne, tak zde jsou detaily nebo si stačí přečíst příbalový leták k Elmexu Gel. Kazivost chrupu jednoznačně souvisí s celkovým stavem těla. Každý zub odpovídá nějakému vnitřnímu orgánu (přesněji o tom píšu na podstránce Zdraví), dokonce i stomatologové si všimli, že se zuby většinou kazí symetricky. Protiprdivé kapky SAB Simplex obsahují coby účinnou látku modifikovaný silikonový olej pod názvem "simethicone", takže je OPRAVDU nedoporučuji! To, že se nevstřebává, jak uvádí např. Wikipedie, je jen teoretický předpoklad. Vaše dítě není nátěrová hmota, kde se silikon coby odpěňovač standardně používá a kde to lze provozovat bez zdravotního rizika. A nakonec podnět k zamyšlení: Proč by nás příroda vyprojektovala tak pitomě, abychom ihned po narození MUSELI užívat kapky z lahvičky?

Nošení dětí v šátku - opět velmi blahodárná móda. Pro hovoří několik faktů: dítě je stimulováno jak zrakově, tak pohybem. Je nuceno zatínat svaly v reakci na matčin pohyb a tak se posiluje. Každé dítě se nejlépe cítí u maminky nebo tatínka! Navíc se ocitá v jejím/jeho vlastním energetickém obalu, tím je lépe chráněno před nástrahami života a navíc získává bohaté životní zkušenosti. I maminkám nošení v šátku přináší řadu výhod: mají volné ruce, nemusejí se strachovat o kočárek před obchodem, není třeba se doprošovat o pomoc do autobusu a dítě navíc všeobecně lépe prospívá. Dokonce už i vědci přišli na to, že kočárek má i negativa, zvláště pak je-li obrácen čelem od rodiče (článek v Novinkách). Zde najdete obrázek naprosto spokojeného dítka mé přítelkyně v šátku na tatínkových zádech. My takovou pěknou fotečku nemáme. Ale jinak jsme maximálně spokojeni, ani kočárek jsme nepořídili. Prcek v šátku (úvaz kolébka) usnul zpravidla do 2 minut i za příšerného řevu, a to tak tvrdě, že jím pak bylo lze jakkoliv manipulovat. Po několika letech se šátkem jsem nabyla dojmu, že nošené dítě je sociálně významně zdatnější než kočárkové, protože díky svému umístění na hrudi sbírá už od útlého věku zkušenosti s výrazy lidské tváře při normální komunikaci bez ťuťu-ňuňu. Jean Liedloffová v knize Koncept kontinua uvádí, že nošení dětí společně se spaním v rodinné posteli je základním předpokladem pro získání zdravé sebedůvěry dítěte, předchází vznikům neuróz, depresí a drogových závislostí. Po svých osobních i mateřských zkušenostech jí musím dát plně za pravdu.

Doporučení: šátek kupujte v maximální délce (5 m a více), po vyprání se bude při prvním nošení průběžně vytahovat a úvaz povolí, proto si neplánujte akci, při které nemůžete šátek převázat. Základy vázání jsou hezky nafoceny zde. Na tomto webu naleznete spoustu u nás nepraktikovaných úvazů, dokonce i pro dítě, co vás zezadu škube za vlasy. My jsme v podstatě využívali pouze kolíbku a jednoduchý kříž, a to v poloze břichem na břicho mezi lidmi a v přírodě a a si od roku a půl i mezi lidmi zády na břicho. Klokana jsem nikdy neuvázala tak, aby naše čilé dítě nepadalo ven, a na zádech se mu nelíbilo vůbec. Pro malá miminka se mi jeví jako nejvhodnější kolébka v kříži s kapsou, z ní se opravdu nedá vypadnout.

Spaní - není od věci uvažovat o "rodinné posteli". Určitě to první rok s miminkem na manželské posteli vydržíte a zajistíte mu tak dobrý start do života. Námitky o nehygieničnosti takového počínání považuji za blábol. Stejným mikrobům je vaše dítě vystaveno v každém okamžiku, kdy ho berete do náruče. Navíc děti v blízké společnosti rodičů lépe spí a při kojení nemusíte sahat daleko. S rozvojem techniky se začala elektřina a jí vyvolané magnetické pole dostávat do nezdravé blízkosti miminek - mám na mysli zejména elektronické "chůvičky". Pokud vlastníte rozlehlé hospodářství a od miminka se vzdalujete na desítky metrů, má toto zařízení jistě smysl, ale jeho použití v domku nebo dokonce v bytě velmi důkladně zvažte. I v několikapatrových stavbách lze jistě dítěti zřídit postýlku na doslech. Škodlivého záření si během života jistě užije dost a dost (i mobilní telefony používejte také mimo dosah drobečka) a je zbytečné ho vystavovat neblahým vlivům bez vážného důvodu. Mobilní telefon je pro děti mimořádně nebezpečný, narušuje totiž ochrannou bariéru okolo mozku, a ta pak propouští látky, které by se tam normálně nedostaly (detaily v článku Největší biologický experiment, Magazín WM, rubrika Zdraví). Tzv. "výchovu ke spánku" (uložení dítěte o samotě s občasným zaskočením) z hlediska pocitů dítěte a jeho budoucího vývoje zásadně nedoporučuji. Tělíčko totiž prochází dvouhodinovým cyklem tvorby a odbourávání spacího hormonu melatoninu, a když se strefíte doprostřed, tak dítě prostě spát nebude. "Výchovou" ho můžete pouze donutit rezignovaně ležet, toť vše. Mně osobně to tedy za to nestálo, byť i za cenu nulového volného času.

Vývoj miminka - jak zjišťuji, není jednoduché nalézt přehled fyziologických parametrů vývoje děťátka. Já sama jsem údaje pracně hledala na mnoha místech. Proto zde budu postupně shromažďovat své poznatky, abych případným badatelkám usnadnila život. 

Parametr

Fyziologická hodnota (tj. "je to v pořádku")

Velikost hlavičky při narození 31 - 38 cm
Uzavření velké fontanely do 18 měsíců (literatura), ale i déle (praxe)
Vytvoření osifikačních jader kyčlí do 1 roku
Vývoj kolenních kloubů a s ním spojené "deformity" nohy do O do 1,5 roku; nohy do X 3 - 4 roky; vyrovnání do 6 - 8 let
Prořezání všech mléčných zubů, tj. 20 ks do 3 let

 

Náš chlapeček se vyvíjel překotným tempem. Kontrola kyčlí ukázala, že ve 3 měsících ještě neměl vyvinutá osifikační jádra. Začal se sám stavět a já jsem se obávala o jeho zdraví. Nakonec jsem zjistila, že jádra patrně nemá vyvinutá celá řada ročních chodících dětí, tudíž jsem se mohla uklidnit a nechat ho svobodně se rozvíjet.

Manipulace s miminky - obvykle nebývá pokládána za něco, o co je třeba nějak zvlášť dbát. Pokud si ovšem uvědomíme, jak vypadají anatomické poměry novorozence, bude nám již jasnější, na co dávat pozor. Hlavička v tomto věku představuje ohromné procento tělesné výšky a oblíbená vertikální poloha "ve stoje" křehkou páteř čerstvě vystavenou gravitaci nesmírně přetěžuje. Mně samotné přišly i polohy pro nošení v šátku typu klokan pro novorozence nevhodné a malého jsme do 8 týdnů nosili výhradně v kolébce. Rovněž pokládání na tvrdou podložku (i běžné matrace do postýlek!) děťátko velmi traumatizuje. Nejlépe se mu daří například na měkkém péřovém polštáři nebo podobné podložce, která se nemůže svézt přes obličejík. Souhrn vhodných poloh pro manipulaci naleznete na tomto obrázku. Podrobný návod poskytuje kniha Evy Kiedroňové Něžná náruč rodičů (záznam z účasti paní Kiedroňové v pořadu Sama doma).

Rehabilitace - jak jsem objevila, přichází s ní z nejrůznějších důvodů do styku nejméně polovina maminek. V rehabilitačních centrech převládá Vojtova metoda. Chápu, že u dětí s vážným neurologickým postižením má svá opodstatnění, ale průzkumem mezi maminkami jsem zjistila, že u dětí s "kosmetickými" odchylkami (držení hlavičky na jednu stranu apod.) je její účinnost v podstatě pověra - spousta maminek totiž necvičí a vše se upraví samo. Ono několikrát denně manipulovat se řvoucím dítětem je pro opravdu silné povahy. Budiž nám útěchou, že děti pravděpodobně nebrečí bolestí, ale zlostí (u nás bylo moc pěkně vidět, jak se malý strašlivě rozčiloval a nadával až ke dveřím ven). Nicméně se najdou maminky, které u dětí cvičících preventivně pozorovaly psychické obtíže typu nespavost, úzkostnost a odtažitost. Někteří terapeuti jsou při aplikaci rehabilitace podstatně opatrnější, než je v Čechách zvykem. Bohužel byl u Vojtovy metody zaznamenán i případ vážných komplikací, a to poškození páteře s krvácením. I u vážnějších stavů jsou jiné alternativy - masáže dle paní Hašplové, bazální stimulace, Bobathova metoda, plavání, cviky na propojení hemisfér (cvičení ruka-noha křížem, spojování chodidel - funguje i jako prevence všech "dys"-poruch, návod na jednoduché cviky), cvičení na balančních míčích, trampolíně, létání miminek (cviky ve vzduchu; ovšem jen s dobrým lektorem!), kraniosakrální a orofaciální terapie, nošení v šátku... Je jen na vás, jestli budete mít odvahu říct sobě i jiným, že tudy ne, že zkusíte něco jiného. Na rozdíl od nás vědci v západní Evropě uznávají okolo 20 způsobů lezení, tedy ne jen po čtyřech. To znamená, že názory, že bez lezení se nezapojí správně svalové skupiny okolo páteře, přičemž je míněno právě lezení po čtyřech, má omezenou lokální platnost. Pro stav páteře je rozhodující hlavně další styl života. Člověk se sedavým zaměstnáním bez patřičného tělocviku bude mít potíže s páteří s velmi vysokou pravděpodobností.

Kosmetika - většina běžné dětské kosmetiky v drogériích je na minerální bázi, která je pro lidskou pokožku naprosto nevhodná (včetně opěvované masti Rybilka)!!! Pokud se vám bude zdát přírodní kosmetika např. firmy Weleda, Logona nebo Lavera (u Logony a Lavery s výjimkou řady Neutral se ve složení bohužel nachází sójový olej, který se ve výsledcích svého působení natolik podobá minerálnímu*, že je pro pokožku rovněž nevhodný; kosmetika Hipp obsahuje navzdory "bio" deklaraci konzervanty parabeny, známé to alergizující látky, takže pozor!) příliš drahá, běžně vystačíte se slunečnicovým olejem lisovaným za studena (tzv. panenským). Na opruzeniny použijte olej měsíčkový. V lékárnách je běžně k dostání koupelový mandlový olej, který je pro pokožku velmi prospěšný (přípravek Balmandol ale obsahuje 2/3 minerálního oleje a nehodí se ani k hubení mšic, což jsem empiricky ověřila). Aplikaci oleje můžete spojit s masáží pro kojence (Masáž kojenců - Amelia D. Auckettová; Jana Hašplová), která pouto mezi vámi a dítětem jen utuží.

*K sójovému oleji: Je to samozřejmě triglycerid mastných kyselin na rozdíl od dlouhých uhlíkových řetězců minerálního oleje, tudíž by teoreticky měl být bez problémů v těle odbouratelný. Nicméně do brutálního útoku ekonomických zájmů byl stejně jako bavlníkový a canolový považován za nejedlý (Magazín WM). V době, kdy jsem na tento článek narazila, začala Weleda předělávat své receptury, vyloučila z nich sójový olej a dokonce na to na stránce upozorňovala. Další informace potvrzující, že není všechno v pořádku, jsou tyto: Produkty rozkladu sójového oleje jsou považované za potenciálně genotoxické (zdroj) a gama verze vitamínu E z tohoto oleje může poškodit buňky (zdroj, článek Isobel Hoskins z 06/03/2006). Struktura mastných kyselin u zcela neproblematických olejů (olivový, kokosový, palmový) končí u C20, oleje, u nichž se začíná zvažovat prospěšnost, obsahují až C24. Možná vám přijde, že jedlost a aplikace na kůži spolu nesouvisejí, ale pokud se látka vstřebává do těla a účastní se metabolických procesů, je otázka jedlosti nepochybně na místě. Při cestě přes kůži je navíc proces zpracování ochuzen o masivní účast enzymů a žaludeční kyseliny, takže je proces ještě komplikovanější.

Podnětné návody na výrobu např. vlhčených domácích ubrousků můžete nalézt na fóru Ekologická domácnost.

Koupání - není nutné denně, stačí 2 - 3x týdně. A mýdlem jen výjimečně. Dětské tělíčko je obaleno ochrannou tukovou vrstvou, která se po koupání musí obnovit, což organismus nutně vysiluje. Řada maminek používá pro očištění průmyslové vlhčené ubrousky. Bohužel to opět není nejlepší řešení, protože obsahují celou řadu dráždivých chemikálií. Už jenom parfemace přináší látky, se kterými se dětská pokožka opravdu nemusí setkávat! V poslední době se objevují na trhu i speciální koupací kbelíčky, které šetří vodu, maminčina záda a dětem se v nich velmi líbí. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti (viz náš cvalík v necelých 2 měsících). Koupili jsme koupací nádobu Shantala, která je z dostupných záležitostí nejlevnější (500,-). Zcela nám vyhovovala do cca 14 měsíců, má kulatější tvar, vhodně zešikmený okraj, díky němuž se dítě dobře přidržuje, a naše robě v ní permanentně vystrkávalo radostně nohy ven.

K mytí celého těla včetně hlavy bych u dětiček doporučila mycí zem (rhassoul, lávová zem), která neštípá v očích a je velmi jemná co do účinnosti.

Badatelkám a badatelům se znalostí angličtiny doporučuji velmi podnětnou stránku Children and Chemicals, která podporuje má prohlášení ohledně péče o dětské tělíčko. Vliv reklamy v této oblasti řeší článek na webu Avenna.

Pleny - papírové jsou pohodlné, textilní zdraví prospěšné a ekologické. Volba je opět na vás. Mimochodem, textilní plínky už nejsou to, co bývaly, pokrok se nezastavil ani v této oblasti. Pokud má vaše miminko chronické problémy s opruzeninami a jinými hrůzami na zadečku, používejte výhradně textilní a máchejte ve dvou cyklech. Do posledního máchání můžete přidat bylinný odvar nebo esenciální olej (levanduli). Velmi se nám v případě potíží osvědčily hedvábné vložky do kalhotek - jakožto přírodní polyamid mají dezinfekční účinky. Hedvábí v bílém provedení je k dostání jako metráž v prodejnách s výtvarnými potřebami a půl metru, což bohatě stačí, přijde asi na 150,- Kč. Plínky skladované "namokro" nedezinfikujte Savem, ale perkarbonátem sodným (bělidlo Ulrich, Ecover, MioFresh). Spotřebu plínek lze výrazně snížit tak, že budete sledovat miminko, kdy má potřebu si ulevit, a produkt jímat do nádoby nebo přímo do WC. Možná to vypadá dost složitě, ale prostudujte si tento článek, kde je to vše popsáno pochopitelněji. Ale s touto metodou dlouho neváhejte, od 4 měsíců už je dítě natolik zvyklé vyprazdňovat se "klasicky", že už je obtížné ji aplikovat. Já sama jsem se o bezplínkovou metodu pokoušela, leč naše dítě vyprazdňování nevzrušovalo ani po druhém roce života, kdy se začínalo zajímat o písmena a číslice, takže jsem přímo ukázkově neuspěla. Na dítěti prostě taky záleží. Pokud jde o "normální" chození na nočník, nepropadejte panice. Každé dítě má svůj čas a nadejde tak zpravidla ze dne na den. A absolutní ignorant mokré plínky najednou nemůže vystát ani tu suchou.

Detailní informace o textilních plínkách (i moderních), návody na samovýrobu zde, údržba bavlněných i vlněných zde a zde, zkušenosti maminek tady, moje dojmy o kousek níž.

Hračky - řada dětí má hračky, které nejsou vhodné pro jejich věk. Nejmenším pořizujte hlavně drobné předměty z materiálů bez škodlivin a drobných dílů (cokoliv, co se vejde do krabičky od kinofilmu ne!), které mohou v ručičkách lehce přendávat (tenčí okraje, nízká hmotnost, těžiště zhruba uprostřed tvaru) a také něco, co mohou pozorovat v leže (hrazdičky, obrázky). Čtvrtroční dítě velkého plyšového medvěda opravdu nijak neocení, ať už si babička myslí, co chce. Pokud jde o PVC hračky, poplach kolem ftalátů (změkčovadel) způsobil jejich nahrazení látkami, které jsou prozkoumané ještě daleko méně – proto PVC hračky NEDOPORUČUJI!!! Na trhu se prodávají kousátka, která lze použít po ochlazení v chladničce na uklidnění dásní při prořezávání zoubků. U některých hygienici zjistili naprosto závadné složení kapaliny uvnitř a výluhů, a to i u Chicca. Bez problémů by měl být sortiment firmy Sassy.

Z hlediska rozvoje osobnosti jsou nesmírně hodnotné tzv. ovčí panenky z repertoáru waldorfské pedagogiky. U nás jsou ke koupi zde a zde, kde si můžete objednat i suroviny pro vlastní výrobu, která vám ušetří nemalý peníz. Hotové panenky jsou totiž velmi drahé. Návody na výrobu jsou v knížkách paní Hofhanzlové (Zdraví pro ženu dítě přírodními prostředky) a také se dost často pořádají kurzy šití ve waldorfských školách (inspirace na webu, kde se v cizích jazycích nazývají evi dolls). Můj první výrobek. I ostatní antroposofické hračky jsou překrásné - pohleďte sem. Alespoň částečně se jim ve dřevě přibližuje firma Bino (u nás největší sortiment nabízí Obchod-tis) a Plan Toys. Netoxické výtvarné potřeby vyrábí firma Stockmar (kontakt v ČR petr.simek@waldorf.semily.indos.cz, telefon 431692687, adresa Petr Šimek, Košťálov 267, 512 02 Košťálov).

Následující část stránky